„V praxi tak dochází k absurdní situaci. Inspekce práce je oprávněna kontrolovat zejména neoprávněné sledování a ukládat opatření k nápravě, ale nemůže dát žádnou sankci,“ kritizuje ombudsmanka Šabatová, která proto navrhuje, aby se poslanci zasadili o novelizaci zákona o inspekci práce.

Inspekce tuto mezeru v zákoně obchází tím, že věc přehodí Úřadu pro ochranu osobních údajů, jenž pak ukládá pokuty. Firmám je ovšem smí udělit jen v případě, že se sledování odehrávalo prostřednictvím techniky se záznamem.

Firmy se brání proti zneužívání počítačů

Otázka, do jaké míry smí firma kontrolovat chování svých zaměstnanců, vyvolává mezi právníky značnou pozornost. Na jedné straně stojí ochrana soukromí pracovníků a na té druhé obrana firmy proti zneužívání počítačů, marnění pracovní doby na sítích a krádežím.

Podle paragrafu 316 zákoníku práce nesmí zaměstnanec bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu počítač a telefon, případně další výrobní a pracovní prostředky jemu svěřené.

„Do pracovního řádu či smlouvy je vhodné zakomponovat pravidla užívání internetu. Když například zaměstnanec plní všechny své pracovní povinnosti řádně a včas, může dostat oprávnění v přiměřené míře užívat počítač i za účelem přístupu na internet. Zaměstnavatel je však oprávněn kdykoliv tento souhlas písemně odvolat,“ vysvětluje na odborném portále Elaw.cz advokát Lukáš Jansa.

Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti tím, že ho podrobuje otevřenému nebo dokonce skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, elektronické pošty či pracovníkovi adresovaných listovních zásilek. Tento výklad je podpořen i Listinou základních práv a svobod. Kdy lze do soukromí pracovníků vstoupit

„Za přiměřenou kontrolu lze však považovat sledování doby přístupů na internet a navštívených stránek,“ sdělil Jansa. Neoprávněnou kontrolou by naopak každopádně bylo sledování dění na monitoru zaměstnance i prohlížení jeho soukromé e-mailové korespondence.

Zaměstnavatel může i do stolu

A co otevření stolu zaměstnance? „V odůvodněných případech (například podezření na krádež) má zaměstnavatel právo stůl či skřínku otevřít a prohlédnout obsah, protože to odpovídá jeho kontrolnímu oprávnění,“ potvrzují právníci Tomáš Fecák a Ľuboš Fojtík.