Jak se vám daří skloubit předvolební kampaň Úsvitu přímé demokracie, předsedání straně, vaše podnikání a práci v Senátu? Nezanedbáváte ji?

Jsem nejaktivnějším senátorem vůbec. Za jedenáct měsíců v Senátu jsem předložil čtyři novely a dva pozměňovací návrhy. Třeba můj pozměňovací návrh k novele zákona o občanství zabránil tomu, aby uchazeči o české občanství nemuseli umět česky a nemuseli znát české reálie. A kdyby se nerozpadla Sněmovna, tak by možná některé moje návrhy prošly.

Proč chcete opustit Senát a stát se poslancem?

Pro mě je klíčové prosadit čtyři věci. Jako první by to měl být zákon o obecném referendu bez výjimek, kdy by občané měli možnost navrhovat, měnit a rušit zákony. Dále usilujeme o zavedení odvolatelnosti politiků, prosadit zákon o hmotné a trestní odpovědnosti politiků, soudců, státních zástupců a zákon o zpětných majetkových přiznáních.

S těmito návrhy jsem obešel všechny parlamentní strany, ale bez úspěchu. Svým voličům jsem ale slíbil, že budu bojovat za prosazení přímé demokracie, a ocitl jsem se před volbou, jestli se o to budu pokoušet v Senátu sám, nebo ve více lidech ve vlivnější Sněmovně. Takže rozhodnutí bude nyní na voličích.

Říkáte, že jste Moravák, ale kandidujete ve středních Čechách. Proč?

Ze tří důvodů. Zaprvé do Středočeského kraje jezdím a propaguji ho už dvacet let a za tuto dobu jsem sem dovezl přes milión zahraničních turistů. Tím dávám práci tisícům Středočechů, co pracují v hotelech a restauracích, na hradech, v dopravě.

Zadruhé je to největší region v ČR a výsledek Úsvitu záleží na výsledku ve Středočeském kraji. A zatřetí mě desítky tisíc Moraváků vyzývají, abych se přímo postavil Miroslavu Kalouskovi, kterého nesnášejí.

V průzkumech začíná Úsvit bodovat. Je to proto, že lidé chtějí přímou demokracii, nebo se jim dobře poslouchají takové hospodské řeči, jaký je v ČR bordel a jak to tu všichni rozkradli, ale že bude líp?

Když lidem vysvětlíme princip přímé demokracie, tak ji chtějí. Myšlenka přímé demokracie, kde vládnou občané, a nikoli úzká stranická oligarchie, je Masarykova myšlenka a my ji neseme dál. TGM říkal, že chce, aby Československo bylo středoevropské Švýcarsko, a to nemyslel prosperitou, ale prosazením prvků přímé demokracie.

Naše hnutí ale čelí problému, že jako jediný subjekt, který má šanci na vstup do Sněmovny, nejsme placeni z veřejných peněz a daní. Odmítl jsem dokonce podnikatele-sponzory, protože chci být absolutně nezávislý.

Nemůžeme si tedy dovolit zahltit republiku billboardy z veřejných peněz. Zavedené strany mají až stovky miliónů z peněz daňových poplatníků a Andrej Babiš dostává pro své podnikání tři miliardy na dotacích. Budeme považovat za úspěch, pokud se nám podaří vysvětlit deseti procentům lidí, že přímá demokracie je cesta.

Čím byste vyvrátil podezření, že Úsvit je hnutí jednoho muže? Vaše jméno je i v oficiálním názvu strany.

To byl jednoduchý nápad, aby si lidé při volbách ztotožnili hnutí Úsvit s Okamurou. A hnutí jednoho muže jsme těžko, když nás ve výkonné radě rozhoduje sedm a podle stanov sám nemohu rozhodnout ani o kandidátkách.

Kolik má Úsvit členů?

Máme jen osm devět zakládajících členů, jak to vyžaduje zákon. Vznikli jsme před třemi měsíci a hned se nám přihlásilo několik desítek tisíc zájemců o členství. Takže kdybychom měli za cíl co nejvíce členů, máme je hned.

Kdybyste se dostali do Sněmovny, máte s kým spolupracovat? O Úsvitu totiž nechce slyšet ODS, TOP 09, ČSSD a pochybnosti má i Babiš kvůli šéfovi VV Vítu Bártovi.

Odmítáme spolupracovat se stranami dosavadního establishmentu ve vládní koalici. Naopak bojujeme proti stranám, které rozkradly naši zemi.

Do vlády nevstoupíme, ale naší taktikou je získat dost hlasů na to, aby na nás stála vláda, podpoříme jakoukoli koalici výměnou za prohlasování zákona o závazném obecném referendu bez výjimek. Jakmile tato ústavní změna proběhne, hned nastolíme otázky o odvolatelnosti politiků, jejich trestní a hmotné odpovědnosti a majetková přiznání. Když hlasů mít dost nebudeme, budeme ze všech sil plnit opoziční roli.

Pojďme konkrétně k programu Úsvitu. Základním kamenem je prosazení obecného referenda. To by lidé tedy mohli hlasovat o čemkoli?

Navrhujeme zákon o obecném referendu bez omezení, protože republika patří občanům. Argument, že lidé nemohou rozhodovat sami o sobě, považuji za lichý, protože to byli právě právníci a lékaři ve Sněmovně, kteří rozkradli naši republiku. Copak by občané dovolili tunelování země v 90. letech?

Takže by lidé mohli rozhodovat o ústavních změnách, rozpočtu, daních...?

Referendum by hlavně nesmělo být protiústavní z hlediska lidských práv, což by posuzoval Ústavní soud. Netýkalo by se ale věcí, jako je odvolatelnost politiků, přijetí eura, hmotné a trestní odpovědnosti politiků, zrušení Senátu nebo vystoupení z EU.

Co trest smrti?

To nejde, protože by to odporovalo Listině základních práv a svobod, kterou by lidé nemohli měnit.

Neobáváte se nerozumných návrhů?

Ve Švýcarsku si také neodhlasovali například šestý týden dovolené. Stejná hloupost je si myslet, že by si lidé zrušili daně, protože vědí, že potřebují důchody, nemocnice a školy. Češi nejsou hloupý národ. Ve všech zemích, kde existuje přímá demokracie, se lidé o svou zemi začnou více zajímat, diskutovat o veřejných problémech a bude stoupat národní uvědomění.

Pro vyhlášení závazného referenda navrhujeme, aby stačilo procento podpisů oprávněných voličů, tedy asi 80 tisíc lidí. Jsme ochotni diskutovat o jediné věci, a to při jaké účasti by mělo referendum platit. Navrhujeme hranici mezi 30 a 50 procenty.

Chcete přímou volbu poslanců. Do Sněmovny by se tedy už nevolilo podle poměrného volebního systému, ale většinově jako do Senátu?

Ano. K tomu navrhujeme snížit počet poslanců na 83 a vrátit volební obvody do přirozených okrsků. Navíc chceme oddělit zákonodárnou a výkonnou moc. V praxi by to znamenalo, že parlament pouze přijímá zákony – levicové nebo pravicové, podle toho, jak si ho občané navolí – a vládu by jmenoval přímo volený a odvolatelný prezident.

Když poslanci nebudou zároveň ministry, omezí se i korupční potenciál. Ať je ministrem manažer. Tím odpadnou vládní krize, protože vláda nebude závislá na parlamentu. Jinými slovy, chtěli bychom zavést prezidentský systém s odvolatelností politiků.

Jak by v praxi vypadala odvolatelnost politiků?

Aby došlo k hlasování, tak deset procent oprávněných voličů musí dát dohromady petici požadující politikovo odvolání. V mém případě jako senátora by to bylo 100 tisíc oprávněných voličů, v případě prezidenta, kterého volí osm miliónů voličů, je deset procent 800 tisíc a tak dále.

Politik by mohl být odvolán vždy jen větším počtem hlasů, než byl zvolen, a nanejvýš jednou za rok. Kdybychom měli takový zákon, tak by David Rath nemohl inkasovat desítky tisíc měsíčně z vězení.

Celý rozhovor najdete ve čtvrtečním deníku Právo.