NKÚ prověřoval výdaje generálního ředitelství, ředitelství závodů PrahaBrno a ředitelství správ Jihlava, Karlovy Vary, Pardubice a Plzeň. Kromě nákladů na právní, poradenské a konzultační služby sledovali kontroloři také například výdaje na výpočetní techniku, kancelářský materiál nebo úklid.

Nárůst nákladů na právní služby

Náklady na právní služby Generálního ředitelství ŘSD v kontrolovaném období významně rostly. Mezi lety 2010 a 2011 se zvýšily z 81 na téměř 132 miliónů korun za rok, tedy o 62 procent. V roce 2012 pak vzrostly o dalších devět procent na téměř 144 miliónů korun. „Celkem tak Generální ředitelství ŘSD zaplatilo za právní služby za tři roky 357 miliónů korun,” uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Generální ředitelství ŘSD podle ní využívalo k nasmlouvání právních služeb pro kontrolované období převážně rámcovou smlouvu uzavřenou se čtyřmi právními poradci do listopadu 2010. Na jejím základě pak uzavíralo prováděcí smlouvy na konkrétní služby s jednotlivými poradci. Například s jedním z nich uzavřelo generální ředitelství 21 prováděcích smluv za celkem 109 miliónů korun, z nichž 17 podepsalo těsně před koncem platnosti rámcové smlouvy.

Obrázek za sedm tisíc 

Jenže podle zjištění kontrolorů služby dodané na základě devíti z těchto sedmnácti prováděcích smluv vůbec neodpovídaly rámcové smlouvě nebo obsahu příslušné prováděcí smlouvy.

Právní poradce tak za sazbu 3500 korun na hodinu například vytvářel obrázek ke směrnici, který vyšel na 7000 korun, nebo graf ke směrnici za 1750 korun. Téměř třicet tisíc pak právní poradce vyúčtoval za stěhování archivu o dvě patra výš.

U tří prováděcích smluv generální ředitelství kontrolorům nedoložilo, jaké služby byly na jejich základě poskytnuty.

Jedna zakázka děleno sedmi rovná se porušení zákona

Generální ředitelství ŘSD také rozdělilo zakázku na poradenství v oblasti krizového řízení za celkem 4,8 miliónu korun na sedm menších zakázek. Tím cenu jednotlivých zakázek stlačilo pod limit pro zakázky malého rozsahu, a nemuselo tak vypisovat výběrové řízení. Porušilo tím zákon o veřejných zakázkách.

Další nesrovnalosti NKÚ zjistil ve využívání služebních aut, které měli zaměstnanci k dispozici pro osobní účely, přičemž v průměru najezdili čtvrtinu až třetinu kilometrů soukromě. U některých vozidel to bylo až 85 procent najetých kilometrů.