Například loni podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky zemřelo v ČR 108 189 osob. Tři čtvrtiny z nich (73,9 procenta) zemřely v léčebném či jiném sociálním zařízení (tzv. institucionalizovaná smrt) a pouze 21 procent doma.

Seniorů, tedy osob starších šedesáti let, bylo z celkového počtu zemřelých 93 736, tedy téměř 87 procent. Právě většina z nich zemře v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných či domovech důchodců.

Podle Života 90 k tomu přispívá i to, že v léčebnách dlouhodobě nemocných a obdobných zařízeních, kde v současné době žije kolem 40 000 seniorů, by třetina z nich být nemusela. Navíc pobyt v obdobných zařízeních, mimo domov, i když senioři dostávají dobrou péči, je pro staré lidi často traumatizující.

Úmrtí blízkých svěřujeme jiným

Není to dáno tím, že bychom necitelně odsouvali staré rodiče a prarodiče do ústavů. O své odcházející příbuzné se podle průzkumu společnosti STEM/MARK odmítá starat jen asi osmina Čechů. Buď proto, že by to psychicky nezvládla, nebo z finančních důvodů či že by na to byla sama.

Podle odborníků zde sehrává roli i to, že ze smrti se stala technická záležitost, kterou je lepší svěřit do rukou expertů, tedy ústavů, sociálních zařízení, léčeben dlouhodobě nemocných.

Navíc o smrti se bavíme až tehdy, když taková situace nastane. Pak jsme bezradní, shodují se experti.

Podle Života 90 svoji roli sehrává i nízká informovanost o možnostech alternativních služeb pro velmi staré a umírající seniory v domácím prostředí.

O smrti mlčíme

Nevyhnutelný odchod ze života blízkých osob, který čeká dříve či později každého z nás, většinu lidi vykolejí. Přispívá k tomu i to, že o smrti a umírání se v Česku prostě nebavíme.

Podle průzkumu STEM/MARK o smrti je těžké hovořit pro dvě pětiny občanů. Třetina z nás se na toto téma nebaví vůbec. Současně si tři čtvrtiny dotázaných uvědomují, že o tomto tématu se nebavíme dostatečně.

Tabu je to i proto, uvádí analýza, že lidé nemají s umíráním blízkých přímou zkušenost, obávají se problémů, potíží, neznámého (66 procent dotázaných). Češi se navíc podle STEM/MARK obávají především ztráty důstojnosti, bolesti, odloučení od blízkých.

Zemřelí podle místa úmrtí (v roce 2012)
místo úmrtípočetpodíl (v %)
doma 22 67621,0
v nemocnici63 07858,3
v léčebném ústavu10 0139,2
na veřejném místě21602,0
při převozu5170,5
v sociálním zařízení69006,4
ostatní28452,6
Celkem108 189100,0
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Ke změně by podle expertů přispělo, kdybychom se již od mládí (zhruba od věku 10 až 14 let) o nevyhnutelném konci života citlivě a s ohledem na věk bavili i s dětmi. Děti by viděly, že rodina umí držet pohromadě v dobách dobrých, těžkých ale i smutných.

Pomáhají mobilní hospice

V současné době existuje řada forem pomoci, které umožní pečovat o staré a nemocné lidi doma, v domácím prostředí, aniž by to znamenalo pro rodinu nesnesitelnou zátěž. Pomáhají tzv. mobilní hospice, řada organizací nabízí docházku zdravotníků a lékařů domů.

Seniory, kteří bydlí sami, může mimo jiné hlídat chytrý čip, který monitoruje pohyb a pozná, když starý člověk například upadne a nemůže se dál pohnout. Neměl by to být ani problém finanční. Nyní pobírá přes sto tisíc lidí starších 80 let, o které se stará jiná osoba, příspěvek od státu.