Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal k Nejvyššímu soudu celkem 11 dovolání v souvislosti s amnestií. Nejčastěji v nich poukazoval právě na to, že aktéři případů byli po určitou dobu stíhaní jako uprchlí. Požadoval proto, aby Nejvyšší soud umožnil pokračování trestního stíhání.

Deník Právo už počátkem srpna upozornil na to, že NS vyhověl dovoláním v případech údajného překupníka aut Milana Šenfelda a Martina Čihuly, jenž čelil podezření z daňových úniků. [celá zpráva]

Rozhodnutí v Šenfeldově kauze Nejvyšší soud zpřístupnil na internetu. Interpretuje v něm druhý článek amnestie, jímž prezident zastavil trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let.

Je třeba odečíst dobu na útěku

Článek se výslovně nevztahuje na trestní stíhání proti uprchlým. Soudy, které o aplikaci amnestie rozhodovaly, to však chápaly tak, že nemají zastavovat stíhání lidí, kteří jsou aktuálně na útěku, a naopak mohou vyhovět těm, kteří sice po určitou dobu prchali před spravedlností, ale k 1. lednu 2013 se jí už nevyhýbali. Podle NS tento výklad není správný. Dobu, kdy byli aktéři stíhaní jako uprchlí, je třeba odečíst. Pokud i poté přesahuje celková délka osm let, je možné stíhání zastavit - jinak ne.

"Lze dovodit, že záměrem prezidenta bylo z omilostnění vyloučit ty obviněné, kteří se na dlouhé délce trestního stíhání sami podíleli tím, že se mu vyhýbali, čímž podstatně ovlivnili jeho délku a oddalovali jeho ukončení," stojí v rozhodnutí v Šenfeldově kauze. Proto je podle NS logicky zdůvodnitelné, že do omilostnění nepatří ta část délky trestního stíhání, která nebyla zapříčiněna nedůsledným výkonem soudnictví, ale postojem a chováním obviněného.

Možná se promítne i do dalších kauz

V dalších sledovaných kauzách NS zatím podle databáze InfoSoud nerozhodl. Ve většině dovolání argumentuje Zeman tím, že se podezřelí vyhýbali trestímu stíhání, v několika uplatňuje jiné důvody.

Dovolání podal Zeman například kvůli amnestování Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36.000 lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, kteří se podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.