Článek
Datum 24. června 2021 se navždy zapsalo do dějin české meteorologie černým písmem. Byl to den, který změnil lidské životy i tvář krajiny. Během několika minut tornádo zničilo přes 1200 domů, poškodilo infrastrukturu a zanechalo za sebou škody za miliardy korun.
Tornádo zasáhlo mezi 19. a 20. hodinou několik obcí na jižní Moravě. Mezi ty nejpostiženější patřily Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Odtud tornádo zamířilo také do okrajových částí Hodonína. Na své trase dlouhé více než 26 kilometrů a široké místy až půl kilometru větrná smršť zničila nebo výrazně poškodila stovky domů a připravila o život šest lidí a dalších 200 až 300 osob bylo zraněno.
Jednalo se o jedno z nejsilnějších tornád v moderní historii Evropy. Síla tornáda odpovídala stupni F4, což je druhý nejvyšší stupeň intenzity. Šlo o historicky nejničivější tornádo na našem území. Jediný doklad o tornádu podobné intenzity nalezneme v Kosmově kronice české ze dne 30. července 1119.
Jaké panovaly podmínky?
Počasí nad naším územím tehdy ovlivňovala zvlněná studená fronta. V teplém vzduchu se v období před i krátce po události vyskytovaly četné bouřky. Například v noci z 23. na 24. 6. 2021 prošel velkou částí Česka rozsáhlý bouřkový systém. Frontální rozhraní se během osudného týdne posouvalo dále k východu. Předpovědní modely již několik dní dopředu predikovaly možnost silných bouřek prakticky na každý den v týdnu od 21. do 25. 6. 2021.
Většina modelů se začínala během týdne shodovat na tom, že 24. 6. se bude „něco dít“. Vysoká dostupná energie pro vzestupné pohyby vzduchu, známá jako CAPE, měla dosahovat více než 2 000 j/kg. Modely predikovaly také zvýšené hodnoty střihu větru, tedy rozdílnou rychlost a směr větru mezi zemí a vyššími hladinami atmosféry. V kombinaci s dalšími parametry se dal předpokládat vznik extrémně silných bouřek a supercel.
Co je to supercela?
Supercela je speciální druh bouřky s jedním dominantním vzestupným a rotujícím proudem. Supercelární bouři charakterizuje přítomnost tzv. mezocyklóny, tedy oblast otáčející se kolem své vertikální osy. V mezocykloně se nachází oblačná sníženina zvaná wall cloud, ze které se v některých případech může spustit i tornádo.
Časová osa postupu tornáda
První silnější bouřka se 24. června 2021 objevila v západních Čechách kolem 15:00. Odtud se přesouvala přes západní Čechy a svoji trasu ukončila až v oblasti Prahy. Na své cestě stihla poničit obec Stebno. Meteorologové se nejprve domnívali, že i zde řádilo tornádo, ale terénní průzkum nakonec prokázal, že škody v obci způsobil tzv. downburst, což je prudký propad studeného vzduchu, který se spolu s deštěm rychle rozlévá do stran a způsobuje silné nárazy větru.
Kolem 17:00 začala vznikat výraznější bouřková jádra zejména v Rakousku, odkud mířila především na Moravu. V této fázi už bylo jasné, že řada z těchto bouřek měla supercelární povahu a přicházela první hlášení o silnějším krupobití z Rakouska. Kolem 17:30 postupovala výrazná supercelární bouře v oblasti Znojma, k níž ve stejné době od jihu putovala další bouře vykazující rotaci. Obě silné bouře se sloučily kolem 18:40 západně od Břeclavi.
Slučování jako jeden z faktorů
Slučování bouřkových buněk se odborně nazývá „storm merging“. Jeho role v následné tornádogenezi byla prokázána v řadě odborných publikací. Například američtí vědci Hastings, Markowski a Richardson uvádějí v jedné ze svých prací, že více než 54 % silných tornád, která se vyskytla během ničivé série tornád v USA v roce 1999, vzniklo právě vzájemnou interakcí a slučováním bouřkových buněk.
Samotné sloučení dvou supercel nemusí vždy vyústit ve výskyt tornáda, ale v daném dni šlo o faktor, který společně s dalšími lokálními vlivy přispěl k tomu, že se tornádo objevilo. Smrtící koktejl vytvořila interakce dvou silných supercel spolu s dalšími, které postupovaly v těsném závěsu za nimi, plochý terén a už tak extrémní meteorologické podmínky. Všechny tyto dílčí parametry byly tím, co nakonec vyústilo v tragickou událost.
Postup „jižní“ supercelární bouřky , která se nakonec sloučila s výraznou bouří západně od Břeclavi. Toto bouřkové ,,rande" bylo další ingrediencí, která hrála roli ve vzniku tornáda.
Příběh o hrůze i naději
Nic nemá větší sílu než vyprávění od lidí, kteří si celou událostí přímo prošli. Josef Kuba vlastní v obci Hrušky rodinný dům, jenž byl v době tornáda pouhých pět let po kolaudaci. Dům tornádo srovnalo se zemí a musel být nakonec postaven celý znovu.
Na čem se všichni, včetně Kuby, shodují, je fakt, že ač tornádo přineslo absolutní zkázu, odhalilo také lidskost a ochotu druhých si vzájemně pomáhat. Bez pomoci by obnova nebyla tak rychlá a účinná. Tornádo se totiž objevilo v době celosvětové pandemie Covid-19, která sama o sobě zvedala ceny potravin, energií či stavebního materiálu.
Z vyprávění místních je zřejmé, že v době po tornádu byl jakýkoliv materiál potřebný pro obnovu prakticky k nesehnání. Pro střešní krytiny a cihly se muselo jezdit i do Rakouska nebo Polska. Sám Kuba uvedl, že některé cihly potřebné pro výstavbu domu má až z Mladé Boleslavi. Problém byl také s řadou pojistek domů, které sotva pokryly náklady na základní obnovu.
Před bouří bylo hrobové ticho
„Před bouřkou bylo prakticky hrobové ticho, i ptáci ztichli, poté se začaly ozývat silné rány, to začaly padat velké kroupy. Potom se zvedl poryv větru, ale najednou to začalo postupně sílit. Nedaleký železný stůl, který vážil 40 až 50 kg, se začal sám sunout po terase. V té chvíli mi bylo jasné, že to není normální. Zahnal jsem svoji ženu dovnitř a běžel hned za ní,“ popisuje počátek příchodu tornáda Josef Kuba, který naštěstí celou událost i se svou ženou přežil.
Pak pokračuje ve svém vyprávění a popisuje výjevy, které si lze jen těžko představit.
„Tornádo samotné jsme neviděli, protože se nacházelo za domem. Zvuk tornáda připomínal hukot vlaku. Protože máme za domem trať, tak jsme si zpočátku mysleli, že je to zvuk projíždějící soupravy. Až pohybující se stůl prozradil, že se něco děje,“ vypráví okamžiky před zkázou.
„Když jsem běžel za svojí ženou do domu, už začínaly padat jednotlivé cihly. Než jsem proběhl celý dům, který měl na délku asi 10 metrů, tak se vysypala okna. Šlo poznat, že nepraskla nárazem nebo explozí, ale prudkou změnou tlaku. Všude létal písek a bláto, nedalo se skoro dýchat. Na poslední chvíli jsme se schovali do komory, kde jsme celou událost přečkali. Připomínalo to silné zemětřesení. Na chvíli se zdálo, že intenzita tornáda poklesla, v tu chvíli se i špatně dýchalo, pravděpodobně nějakou změnou tlaku. Pak to začalo celé znovu a ještě intenzivněji,“ dodává.
Josef Kuba pokračoval v popisu absolutní hrůzy, ale nabízela se otázka, zda ho vůbec v tu chvíli napadlo, že dům zasáhlo tornádo. Jeho odpověď nabízí vhled do toho, že úder tornáda nemusí být člověku hned zřejmý.
„My jsme to neviděli, protože to bylo za domem, ale v tu chvíli nám to nedošlo. Mysleli jsme si, že to byl nějaký silný vítr. Po jeho odchodu jsme ho také neviděli, protože už bylo schované ve srážkách. Zajímavé bylo, že oblačnost po přechodu byla šedozelená a zdálo se, že ty mraky doslova ležely na zemi,“ uvádí.
Jak bylo patrné na radarových snímcích výše, tak za samotnou tornadickou supercelou, což je nejnebezpečnější typ bouře na Zemi, postupovala řada dalších silných bouří. Ty dorazily na místo asi hodinu poté a přinesly další zkázu, tentokrát v podobě intenzivního krupobití.
„Na místo se přijela podívat naše tchýně, které jsme telefonovali, ale tou dobou se už blížila další bouřka, tak jsme rychle naskákali do auta a pokusili se odjet. Jedna odjezdová trasa byla zcela zatarasená spadanými stromy, ale podél trati se šlo dostat pod viadukt pod tratí. V tu chvíli začalo další silné krupobití,“ uzavírá své vyprávění o nástupu a průběhu tornáda Kuba.
Příběh této rodiny z Hrušek se obešel bez ztrát na životech a dopadl nakonec šťastně. Rodina sice musela přes rok žít u známých ve vinném sklepě, ale i přes veškeré strasti se díky pomoci dobrých lidí a následně i státu podařilo vše obnovit.
Nechtějí si to moc připomínat
Mnoho místních lidí si „výročí tornáda“ moc připomínat nechce. Šrámy na duši stále zůstávají a mnoho obyvatel ze zasažených oblastí dodnes cítí neklid a strach v případě jakékoliv bouřky či úderu hromu.
Obecně se podle odborníků na psychické zdraví uvádí, že asi čtyři procenta lidí, kteří projdou takto stresovou situací, jsou ohroženi dlouhodobými následky. Ostatní lidé zkušenost zpracovali bez větších psychických následků, ale i tak předpovědi bedlivěji sledují a slovo supercela, rotující bouře či tornádo zde má zcela jiný rozměr než kdekoliv jinde na území České republiky.
Za dobu, která uplynula od této události, se podařilo velkou část zasažených oblastí obnovit. Stále ale zůstávají některá místa, která na své dokončení čekají. Jedním z příkladů z nedávné doby je otevření lokality U Červených domků v Hodoníně, kde byl otevřen nový park. Ten je součástí čtvrti zvané Bažantice, kterou tornádo zasáhlo v plné síle těsně před tím, než začalo slábnout při své cestě směrem na nedalekou vesnici Ratíškovice, kde už postupně ztrácelo na intenzitě, až zcela zaniklo.
Nelze spolehlivě předpovědět
Tornádo z roku 2021 ukázalo, že i v podmínkách střední Evropy nejsme zcela chráněni před podobnými jevy. Jde jim efektivně předejít? Úplně ne.
Předpovědi počasí se sice zdokonalily a i přístup k radarové politice, sdílení dat a informování ze strany oficiálních úřadů doznal velkých změn. Například v Českém hydrometeorologickém ústavu vzniklo uskupení KOS, neboli Konvektivní skupina, což je skupina několika meteorologů, kteří se specializují na předpovědi bouřkových jevů a předávání informací o nich veřejnosti.
Ani ta největší snaha ze strany meteorologů nemůže však zcela garantovat, že se podobná situace nemůže v budoucnu zopakovat, protože ani nejpřesnější předpověď a teoretické „podmínky pro rozvoj tornád“ nezaručují, že se objeví, a to ani v případě, že se zdá, že se sešly všechny potřebné parametry. Jejich předpověď je stále vázána výhradně na aktuální radarová data, tedy v řádu desítek minut dopředu, případně v kombinaci s hlášením z terénu.
Jediné, co lze dělat, je bedlivě sledovat předpovědi počasí a věnovat pozornost svému okolí, signálům přírody a možná se do budoucna zaměřit i na lepší edukaci obyvatelstva, jak postupovat v podobných případech, případně jak rozpoznat skutečnou supercelární bouři, která už nese znaky možného rozvoje tornáda, od běžných letních bouřek.
