Bojíte se bouřky?

Mám z ní respekt. Nikdy ji nelze podcenit. Může být velmi nebezpečná. Blesk může zabít.

Jak poznáme, že se blíží bouřka?

Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků – v ranních hodinách jsou na obloze beránky, které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost. Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků, kterému se říká cumulonimbus.

Poslední bouřky s přívalovými dešti byly zničující. Budou častější?

Klima se mění a na výkyvy počasí včetně extrémů si asi budeme muset zvyknout.

Jak často v Čechách bouří?

Podle měření a statistik vychází, že se na Zemi během roku vyskytne kolem tří miliard blesků spojených asi se 16 milióny bouřek.

Bouřka nad centrem Prahy

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

V České republice se roční počet dnů s bouřkou pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor. Přitom 95 procent bouřek je od dubna do září a nejvíce jich většinou zaznamenáme během června.

Kdy v Česku řádí bouřky nejvíce?

V našich zeměpisných šířkách se většina všech bouřek vyskytne v létě, v odpoledních či večerních hodinách, kdy se od prohřáté země nejintenzívněji ohřívá vzduch, který následně stoupá a tvoří bouřková oblaka.

Jak vlastně k bouřce dojde?

Bouřky jsou obecně projevem lokálního nahromadění velkého množství energie v atmosféře, které je vyrovnáváno prouděním větru. Vznik bouřek je vyvolán právě trvalým a silným výstupným prouděním vzduchu, ke kterému v létě dochází nejčastěji při přechodu studených front nebo v důsledku lokálního přehřátí zemského povrchu.

Relativně lehčí, teplý vzduch na frontálním rozhraní nebo nad přehřátým povrchem vystupuje do vyšších vrstev atmosféry.

Přitom s sebou nese vodní páru, která se sráží a vytváří vodní kapky. Rychlost výstupného větru však vodní kapky, místo aby padaly k zemi, vynáší s sebou vzhůru. Ve vrcholném stadiu vývoje bouřky se vzduch, který vystoupal často do výšky více než 10 kilometrů, ochlazuje a prudce klesá k zemi spolu s vodními kapkami, které unášel.

Proto jsou bouřkové přívalové srážky velmi prudké?

Ano, prudké a intenzivní, ale většinou krátké. Ale i samotný padající proud větru může způsobit značné škody, pokud dosáhne až na zemský povrch. Prudkým nárazům padajícího větru se odborně říká downburst.

Bouřka, která se v noci na čtvrtek 8. srpna přehnala přes Šumavu.

Jedna z červencových bouřek nad Šumavou

FOTO: www.sumava.eu

Často při zprávách slyšíme, že budou bouřky frontální a bouřky z tepla…

Frontální bouřky vznikají převážně na rychle postupujících studených frontách. Díky jejich rychlému pohybu po nich teplý vzduch jakoby klouže nahoru. Tím vzniká zmiňovaný prudký výstupný pohyb teplého vzduchu do výšky, který je ke vzniku bouřek zapotřebí.

Dagmar Honsová je vášnivá meteoroložka

Dagmar Honsová

FOTO: Michaela Feuereislová, Právo

Příchod studené fronty s bouřkami v čele vždy znamená prudkou, náhlou změnu počasí a při zemi silný, nárazový vítr, kroupy nebo intenzivní srážky a také bleskové výboje. Přitom srážky se občas vyskytují i ve formě přívalových dešťů, které mohou vést k lokálním záplavám, protože jejich intenzita je příliš velká, než aby se spadlá voda stačila vsakovat do půdy, a to i v případech, kdy je půda suchá.

A ona letní bouřka z tepla?

Ta vzniká tím, že se část povrchu ohřívá rychleji než okolí. Tím se nad takovým místem ohřívá i vzduch, který stoupá vzhůru a může dát vzniknout bouřkovému oblaku. Vznik bouřky z tepla je pravděpodobnější v kopcovitém a členitém terénu, kde je ohřívání vzduchu nerovnoměrné. Přitom hlavními předpoklady pro tvorbu místních bouřek jsou příznivé tlakové poměry, vysoké odpolední teploty, vysoká vlhkost vzduchu a slabý vítr, který by jinak vzduch promíchával a zabránil lokálnímu přehřátí.

A jak vzniká blesk?

Společné mají všechny druhy blesků to, že vznikají v oblaku cumulonimbus, tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu, přitom kladně nabité částice najdeme v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly.

Mezi horní a spodní částí oblaku se vytváří silné magnetické pole a následně elektrický výboj. K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky. V obou případech hovoříme o blescích uvnitř oblaku. V menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, ten označujeme jako blesk do země. Blesky jsou sice nebezpečným jevem, ale na druhou stranu jsou i významným přirozeným zdrojem oxidů dusíku.

Rozlišujete i druhy blesků?

Jistě. Blesk, který se nejčastěji vyskytuje mezi oblakem a zemí a jehož viditelná část kanálu blesku není rozvětvená, se nazývá bleskem čárovým.

Sobotní bouřka vyfotografovaná čtenářem Novinek v Lučanech u Jablonce nad Nisou.

Blesky v Lučanech u Jablonce nad Nisou

FOTO: Pro Novinky Michal Martinek

První výboj blesku, označovaný jako vůdčí, je téměř neviditelný a ve chvíli, kdy se rychlostí kolem 200 km/s přiblíží k Zemi, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku. V tomto kanálu se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje rychlosti 100x vyšší než vůdčí výboj. Zpětných výbojů vzniká v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom.

A co blesk, který vypadá jako strom?

Vysvětlím. Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví končí většinou v atmosféře – pouze pět procent z nich se dotkne země.

Perlový blesk je typický svým přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů blesků a zahlédnout ho můžete při silném dešti.
Velmi řídce se vyskytující je blesk stuhový, který je charakteristický velkou šířkou kanálu, a tím dobrou viditelností.

Zajímavosti o bouřce
Na naší planetě probíhá v každém okamžiku asi 2 000 bouřek. Tj. 16 miliónů ročně neboli 44 tisíc denně. Každou vteřinu do země udeří asi 100 blesků.
Blesk během svého života o délce jedné tisíciny vteřiny zahřeje okolní vzduch až na 20 tisíc stupňů Celsia.
Kanálem o průměru pět až dvacet centimetrů protékají proudy až 200 tisíc ampérů při napětí jeden milión voltů.
Vlastní blesk si to sviští jednou desetinou rychlosti světla.
Bouřkový mrak o průměru pět kilometrů obsahuje 500 000 tun vody. Skrývá v sobě energii srovnatelnou s atomovými bombami svrženými americkým bratrem na Hirošimu a Nagasaki.
Podle statistik připraví blesky každý den o život na všech kontinentech asi deset osob.
Pokud blesk nenajde po úderu vodivé spojení se zemí, dokáže zahřát předměty (např. doškové střechy) tak, že je zapálí. Prolétneli vlhkým dřevem stromů nebo trámy či zdivem, mohou explodovat páry vyvíjející se žárem výboje.
Nejkratší cesta výboje přes lidské tělo obvykle vede ramenem, některou stranou těla a nohou do země. Pokud neproletí přímo srdcem nebo páteří, zasažený obvykle nezemře. Utrpí většinou šok a popáleniny.

Nezmínila jste se o kulovém blesku…

Jedná se o jev tak výjimečný, zvláštní a doposud ještě ne úplně objasněný, že pokud jste se s ním setkali, můžete to považovat za ohromné štěstí. Pro vědce zůstává kulový blesk doposud oříškem, což potvrzují i hypotézy jeho vzniku, které se dají jednoduše rozdělit na pozemské a mimozemské.

Můžete to rozvést?

Pozemské varianty vysvětlují vznik kulového blesku jako výsledek fyzikálních, chemických, elektrických a dokonce i jaderných reakcí v atmosféře. Teprve nedávno, v roce 2006, se vědcům Antoniu Pavaovi a Gersonu Paiveovi z Federální univerzity v brazilském Pernambucu podařilo při experimentu vytvořit kulový blesk o velikosti ping-pongového míčku, který se po laboratoři proháněl celých osm sekund.

Většinou bývá kulový blesk popisován jako koule o průměru 10 až 20 cm oranžové, červené nebo žluté barvy.

Jak se chovat za bouřky
Během bouřky nevycházejte zbytečně ven.
Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti tří km (tj. zhruba devět s mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená (tj. zhruba 30 s mezi hřměním a bleskem).
Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné bleskosvodem. V přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
Rozhodně se neschovávejte pod osamělými stromy, na okraji
lesa, pod převisy nízkých skal či v menších staveních bez bleskosvodu. * Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí, například sloupů elektrického vedení, vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu.
Blesk je silný elektrický výboj, velké nebezpečí hrozí při koupání, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči.
Nezdržujte se v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Vhodný úkryt nepředstavuje ani stan či malá jeskyně ve skále. * Překvapí-li vás bouřka na rozlehlé holé pláni, nepokračujte dál v chůzi a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe – na zem si rozhodně nelehejte.
Za bouřky venku pokud možno nepřenášejte kovové předměty – fungují totiž jako bleskosvod.
Pokud vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Jestliže necháte okna i dveře zavřené, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu.
Pokud jste v budově, během bouřky se raději zdržujte na suchém místě a dále od vodovodu, kamen, elektrospotřebičů, zásuvek a telefonu.
První pomoc při úrazech bleskem je stejná jako při ostatních úrazech způsobených elektrickým proudem a při popáleninách. Podle stavu zraněného bývá často nezbytné použít umělé dýchání, srdeční masáž, protišoková opatření apod.
Při bouřce vypojte TV anténu ze zásuvky, vypojte z el. zdroje všechny spotřebiče, které jsou v tzv. aktivním stavu, např. televize, videa, ledničky, PC.
Nejjednodušším řešením je prostě vypnout po dobu bouřky pojistky. Zajímavou alternativou může být montáž tzv. přepěťových ochran. Nejedná se o 100% řešení ochrany spotřebičů, ale podstatně snižuje možnost poškození zařízení.