Zima v Česku pozabíjela tisíce ptáků

„Následky jsou o to tragičtější, že šlo o období kladení vajec, líhnutí a vyvádění mláďat ptáků,“ uvedl moravský ornitolog Petr Orel. Dodal, že jen na území severu Moravy a ve Slezsku nepříznivé počasí připravilo o život tisíce ptáků, kteří se buď vůbec nevylíhli, nebo uhynuli krátce po narození.

„Postihlo to prakticky všechny druhy pěvců, ale třeba také čápy a další ptáky, kteří jsou závislí na drobných zemních hlodavcích nebo hmyzu, který je v období dešťů zalezlý,“ řekl Orel. Dospělí ptáci měli co dělat, aby získali potravu sami pro sebe, a tak na sezení na vejcích neměli tolik času.

Také podle Karla Makoně z plzeňské záchranné stanice živočichů se nízké teploty a silné deště dotkly všech druhů ptactva.

„Letošní sezóna je pro ptactvo nejhorší za posledních třicet let. Nástup jara byl pozdní, přílety se posunuly o měsíc. Většina ptáků vlivem chladného počasí a vytrvalých dešťů přišla o mláďata nebo o snůšky,“ řekl Právu Makoň.

Nejhůře situaci nesou ptáci, kteří hnízdí jednou do roka, jako jsou například čápi, labutě nebo poštolky. „Čápi utrpěli chladem a nedostatkem potravy, když louky zůstaly neposekané. Vlaštovky, jiřičky nebo rorýsy trápily deště, během kterých nelítal hmyz,“ doplnil Makoň.

Pracovníci plzeňské záchranné stanice na Domažlicku, severním Plzeňsku a Tachovsku sledují 65 čapích hnízd, ve 33 z nich se dospělým párům vylíhla mláďata.

„Dvacet párů však vlivem počasí o mláďata přišlo. V oblasti, kde běžně registrujeme až osmdesát mláďat čápů bílých, letos máme potvrzených pouhých jednadvacet,“ uvedl Makoň s tím, že o něco lépe jsou na tom druhy, které hnízdí dvakrát do roka, jako jsou vlaštovky nebo jiřičky.

Méně ptáčat je i na jihu Čech. „Někteří kolegové říkají, že je například méně mláďat zpěvných ptáků hnízdících v rákosí,“ sdělil Právu ornitolog Jiří Pikal z Agentury ochrany přírody a krajiny v Českých Budějovicích.

Lépe podle ornitologů přežili studené a deštivé jaro ptáci z horských hřebenů a podhůří. Důvodem může být jejich větší odolnost vůči drsným klimatickým podmínkám.

„Změny proti minulým letům jsme nezaznamenali. Nelze říci, že dlouhá zima by měla na život těchto živočichů letos nějaký zásadnější vliv,“ řekl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný. Počasí naopak výrazně zdecimovalo ptačí zpěvnou populaci v kraji. Zpěváci zde proti loňsku hnízdní v daleko menší míře a líhne se mnohem méně mláďat.

„Mluvím-li o sledované oblasti okolo Hradce Králové, jasně jsme to poznali z výrazně nižší obsazenosti hnízdicích budek. Počasím trpěli hlavně hmyzozřaví ptáci, ale druhově se to příliš nelišilo, protože v době hnízdění se živí více hmyzem i ostatní ptactvo závislé jinak hlavně na semenech, třeba vrabčáci,“ přiblížil ornitolog královéhradeckého muzea Josef Hotový. Nedostatek hmyzu způsobený nepřejícím jarním počasím představoval v kraji jeden z hlavních důvodů současného stavu ptačí zpěvné populace.

„Ptáci museli hmyz obtížně hledat a často létat hodně daleko, takže jim nezřídka prostydla vejce v hnízdech,“ popsal Hotový.

„Rodiče opouštěli hnízda s mláďaty a měli přitom problém, aby uživili sami sebe,“ potvrdil Lukáš Viktora z České ornitologické společnosti, podle kterého problém pro hmyzožravé ptáky znamenaly i povodně, než se zase mouchy a komáři vyrojili.

Příroda se však podle ornitologů s letošními ztrátami vypořádá. „Není to nic fatálního, příroda se z toho určitě vzpamatuje. Je to sice škoda, ale v přírodě to tak prostě chodí,“ sdělil Orel.

Jeden neúspěšný rok by neměl ve funkčním a stabilním mnohaletém ekosystému hrát velkou roli ani podle plzeňského ekologa Makoně. „Snad následující sezóny budou zase lepší a úspěšnější,“ míní Makoň.