Přes drtivou sílu, jakou nyní voda Berounky očividně má, však výška její povodňové hladiny ještě zdaleka nedosahuje zničující úrovně roku 2002, byť ještě v pondělí večer rostla. Do úrovně roku 2002 jí chybí zhruba dva metry.

Rozdíl je dobře vidět u zámečku v Dobřichovicích. Povodňová špinavá linka se však na jeho zdi z hrůzy před jedenácti lety tyčí ještě zhruba dva metry nad nyní rozbouřenou Berounkou. Ta však pořád stoupá.

Hasiči ze speciální Moravzskoslezské záchranné jednotky specializované na velkou vodu ale museli ještě v pondělí večer zachránit z obklíčení Berounky, nedaleko Dobřichovic, 13 zoufalých lidí, z toho dvě děti.

Víry umlátí dříve, než voda utopí

Voda nemilosrdně unáší a ve vírech mele kusy dřev, kdovíkde nasekaná polínka do krbu a hned vedle tenisku.

Berounka zaplavila cyklostezku, proniká do sklepů okolních domů a během pondělního večera stále stoupá.

Berounka zaplavila cyklostezku, proniká do sklepů okolních domů a během pondělního večera stále stoupá.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Přesto Berounka neničí domovy jako v roce 2002. „Lidé mají zatopené sklepy, likviduje to zahrádkářské kolonie,“ říká třicetiletý elegán v černém vycházkovém kabátě z Černošic, který šel situaci obhlédnout do sousedních Dobřichovic.

Holčička v červených holínkách

Jeho dcera, holčička v červených holínkách, opatrně nahlíží přes zábradlí a rochní se nohou v blátě. Špinavá voda vedle ní zcela zaplavila cyklostezku a lavičky v rozlivové zóně. O něco starší dívky rozhrnují v tomto místě zdánlivě zklidněnou hladinu složeným deštníkem.

V pondělí odpoledne byla u Berounky v Dobřichovicích na procházce s tatínkem holčička. Večer by se v tomto místě už neprocházela. Voda stoupla před očima. Hladina v roce 2002 byla ale ještě o více než dva metry výše, nad šedivý roh Dobřichovického zámku.

V pondělí odpoledne byla u Berounky v Dobřichovicích na procházce s tatínkem holčička. Večer by se v tomto místě už neprocházela. Voda stoupala před očima. Hladina řeky však  v roce 2002  stoupla ještě o více než dva metry výš – nad šedivý roh Dobřichovického zámku.

FOTO: Milan Malíček, Právo

K večeru i sem už nejde tak bezstarostně vstoupit. Voda stoupá s tím, jak se z okolních svahů valí tisíce divokých potůčků do Berounky.

„Do některých domů to jde kanály a odpadovými rourami, někde mají až 40 cm vody v domě,“ říká dalším místním dvacetiletý mladík, který se zrovna přišel ohřát do místní pizzerie. Drtivá většina rodinných zděných domů podél je však v dostatečné výši nad Berounkou.

Drží i lávka pro pěší v Dobřichovicích, která byla postavena s pomocí programu EU poté, co tu původní, dlouhodobě provizorní, vzala velká voda právě v roce 2002.

Krajina se zalyká, na silnicích jsou pasti

Stejně zuřivě jako se dnes valí Berounka, bouří i Sázava. Rovněž podél ní to některé domky zaplavilo. Naštěstí je to ale nebere s sebou jako například při zdrcují povodni na Moravě v roce 1997.

„Bojíme se. Hladina ještě stoupá, stoupají i spodní vody, některé sklepy senavzdory čerpání plní ,“ dodává s blížícím se večerem mladík z Dobřichovic.

Hlavní tah přes Černošice na Prahu je uzavřen. Většina i neuzavřených silnic je překrývána nečekanými proudy vody valící se ze strání, často s sebou bere kamení.

Lesy už zjevně nestačí pobrat obrovské množství srážek. Krajinou se nese pára, místy je stoprocentní vlhkost. Voda strhává zemědělcům z polí kvalitní půdu, která kalí povodeň do hnědočervena.

Místy je asfalt vymletý do hlubokých děr, jež nejsou pod vrstvou vody vidět. To vše na silnici tvoří pasti, na nichž snadno dostanete smyk nebo urazíte kolo. Krajnice jsou podemleté.