Momentálně v ní léčí s kraniostenózou, k níž dochází z důvodu předčasného srůstu lebečních švů, šest dětí. V ČR se tato diagnóza objevuje zhruba u 70 dětí ročně.

„Endoskopická kraniostenóza je výrazně šetrnější miniinvazivní zásah s mnohem menší ztrátou krve než u klasické operace. Výhodou je nejen nižší pooperační bolestivost a menší otok, ale především fakt, že výsledky tohoto způsobu léčby jsou trvalejší. Nezanedbatelné je i to, že je hrazena ze zdravotního pojištění,“ řekl Radim Lipina, zástupce přednosty Neurochirurgické kliniky.

„Metoda spočívá v tom, že z malého řezu na hlavičce je pod kontrolou endoskopu resekován lebeční šev. Aby šev opět rychle nesrostl, musí dítě začít nosit ortézu, která stimuluje správný růst lebky,“ popsal lékař, jenž kvůli této metodě absolvoval loni v listopadu stáž na klinice v San Antoniu.

Helmička mu nepřekáží

Malému Honzíkovi bylo osm měsíců, když dětská lékařka upozornila jeho rodiče na pravděpodobnost srostlého lebečního švu. „Teď má syn měsíc po operaci a kontrola ukázala, že hlavička už změnila tvar k lepšímu,“ raduje se chlapcův otec.

Přiznali, že se zákroku obávali. „Ale teď jsme spokojeni s přístupem odborníků ve fakultní nemocnici i stále se zlepšujícím stavem syna. Je mnohem pohyblivější, má nesrovnatelně větší elán než před operací.“ A helmička, kterou nosí 23 hodin denně, mu prý vůbec nepřekáží.

Podle Lipiny dětí s tvarovými abnormalitami lebky přibývá. A to proto, že kraniostenóza je vedlejším produktem prevence syndromu náhlého úmrtí kojenců. „Ta totiž spočívá v tom, že kojenec spí výhradně na zádech. Maminky se miminka bojí polohovat, takže hlavičky, které v prvních měsících života rostou velmi rychle, nepřirozeně modifikují svůj tvar,“ sdělil.

Intenzivní léčbu tvarové abnormity hlavy odstartovala Neurochirurgická klinika FNO zhruba před třemi lety. Spolupracuje s Ortopedickou protetikou ve Frýdku-Místku, která ortézy vyrábí, dokonce s ní vybudovala výzkumné pracoviště.

Honzík to stihl

Kraniostenózu lze řešit endoskopicky jen do 10 měsíců od narození dítěte. Později je třeba přistoupit ke klasické operaci. Honzík to „stihl“. Ortézu nyní bude nosit deset měsíců, během nichž mu lékaři helmičku třikrát vymění.

„První, korekční, nosí dítě osm týdnů. Druhou, hyperkorekční, má tři měsíce. Nejdéle nosí udržovací ortézu,“ objasnil Lipina a zdůraznil nutnou spolupráci rodičů. „Dítě musí projít celým procesem, nesmí se zastavit u první helmičky. Někteří rodiče, kterým se upravující se tvar hlavy dítěte zamlouvá, však už nechtějí dál pokračovat,“ poukázal s tím, že úspěšnost endoskopického zásahu se kontroluje pomocí speciálního 3D optického skeneru.