V minulých dnech začali zaměstnanci parku s vypouštěním dalších zhruba 65 000 pstružích plůdků do přítoků řek Křemelná, Řasnice, Teplá a Studená Vltava, které protékají parkem.

„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který v těchto dnech vysazujeme, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho už loni v říjnu. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen pět procent pstruha potočního. Pokud jej vysazujme uměle, přežije zhruba třetina“ konstatoval vedoucí rybí líhně na Borové Ladě Josef Šperl.

Josef Šperl připravuje v líhni pstruží plůdek k vysazování.

Josef Šperl připravuje v líhni pstruží plůdek k vysazování.

FOTO: Pavel Pechoušek, NP Šumava

Během života, pstruh každý rok nabírá na délce zhruba pět centimetrů a putuje tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. Tam ryba cítí, že je schopná ubránit se větším rybám nebo predátorům. Za tři až čtyři roky, když dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, zde se vytírá a zakládá novou generaci. Obdobně vypouští do šumavských řek i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb.

Plůdek pstruha potočního

Plůdek pstruha potočního

FOTO: Marek Drha, NP Šumava

Mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek v této souvislosti připomněl, že v řekách na území národního parku má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají na háčky bez protihrotu metodou „chyť a pusť" a mohou si odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruha duhového, nebo dravé ryby - štiku, bolena nebo okouna.