Novelou by měly být do českého právního řádu přeneseny dvě směrnice Evropské unie. První z nich prodlužuje z 50 na 70 let dobu ochrany práv hudebníků k jejich nahrávkám, v nichž účinkují. Stejně tak prodlužuje práva nahrávacím společnostem.

Podle návrhu má směrnice řešit situace řady umělců, zvláště studiových hudebníků, kteří ve svém pozdním věku přicházejí po uplynutí ochrany o významné příjmy z populárních nahrávek, na jejichž vzniku se v mládí podíleli.

Změnit by se také mělo počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, která vznikla pro společné užití. To je typické u skladeb populární hudby, oper nebo muzikálů. Doba ochrany v těchto případech neskončí dříve než 70 let po smrti toho z autorů u takto spojených děl, který zemře později. Pokud ale bude existovat ochrana práva přeživšího autora, začne znova platit doba ochrany toho, který byl již mezitím volným, nechráněným autorem.

Například skladatel Jaroslav Ježek tak bude v případě uvedení skladeb vytvořených ve spolupráci s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem znovu chráněn. Sedmdesátiletá doba majetkové ochrany autorských práv trvá pro tvorbu Voskovce a Wericha až do roku 2050.