Kvůli protestům akademiků v minulosti reformy neprošly. Smyslem návrhu je prý zastavit propad kvality vzdělávání na vysokých školách a neefektivní rozdělování peněz.

Právě ohledně peněz by měly školy s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři roky. Stát se v nich zaváže k příspěvku v určité výši, škola ale bude muset splnit určité kvalitativní a kvantitativní ukazatele. Díky příslibu peněz na několik let dopředu budou moci školy lépe plánovat, příspěvky by se touto formou mohly začít rozdělovat od roku 2016.

Akreditace posoudí nová agentura

Revoluci čeká také systém akreditací. "Kapacity Akreditační komise, finanční i personální, nejsou schopné zajistit, aby v situaci, kdy se akreditují jednotlivé studijní obory, došlo k věcnému a systematickému posouzení každé žádosti," stojí v návrhu.

Vznikne proto Národní akreditační agentura a akreditace budou udělovány pro celou univerzitu a na určitou oblast vzdělávání. Školy si pak samy budou hlídat kvalitu a budou moci zřizovat konkrétní studijní programy. Nová pravidla by měla platit od poloviny roku 2015.

Do takzvaných vnitřních akreditací nebo financování bude moci nově mluvit i akademický senát, o klíčových dokumentech školy bude spolurozhodovat i správní rada. "Zatímco rektor v současné době nese veškerou odpovědnost za vysokou školu, i její součásti, zákon o vysokých školách mu naopak odebírá část kompetencí a tyto deleguje na součásti (fakulty)," uvádí materiál.

Docentem či profesorem i bez titulu

Dřívější spory ohledně jmenování docentů a profesorů vyřešilo ministerstvo tak, že tyto pozice by mohl vykonávat i člověk, který daný titul nemá, ale v zahraničí působil na obdobné pozici nebo má prokazatelné znalosti z praxe. Tato pozice by se nazývala mimořádný profesor.

Zjednodušit se má i uznání zahraničního vzdělání, za to by byl ale zaveden nový poplatek, stejně jako třeba za uznání vysokoškolského studia. Z 25 000 na 100 000 korun se má zvýšit i poplatek za žádost o udělení státního souhlasu soukromé vysoké škole.

Připomínky k návrhu mají vysoké školy předložit do 12. května. Vzniku návrhu předcházely měsíce intenzivní spolupráce mezi ministerstvem a školami, jen Rada vysokých škol měla desítky připomínek. Její předseda Jakub Fischer se minulý týden nechal slyšet, že většina zásadních věcí byla vyřešena, ďábel se prý ale skrývá v detailu.