Stát byl loni nejštědřejším dárcem politických stran

Jak ukázaly výroční finanční zprávy, které politické strany minulý týden předložily Poslanecké sněmovně ke kontrole, příspěvek ze státního rozpočtu na činnost tvořil i loňský rok největší díl z jejich celkových příjmů.

Stál loni platil stranám za poslanecké, senátorské a krajské zastupitelské mandáty a dále podle procenta hlasů získaných ve sněmovních volbách (nejméně tři procenta) příspěvek na činnost.

V absolutních částkách je to nejvíc vidět u ČSSD a ODS, které každoročně posbírají vlivem volebních výsledků nejvíc miliónů ze státního. Letos se ale ukázalo, že dvě nejsilnější strany jsou navíc velmi zadlužené: obě jednak hospodařily s citelnou ztrátou, jednak do svých příjmů zahrnuly desetimiliónové (ODS) a stamiliónové (ČSSD) úvěry.

V relativních číslech je to nejvíce markantní u opozičních Věcí veřejných, které mají jen pár set členů a státní příspěvek tvoří 94 procent příjmů strany.

Věci veřejné totiž v loňském roce, kdy se jejich volební preference začaly blížit nule, přišly o takřka všechny své sponzory, kteří se navíc dostali do hledáčku policie kvůli podezřelým transakcím přes Panamu a účty advokátů.

Zatímco v roce 2011 VV dostaly 38,4 miliónu korun a předstihly dokonce i ČSSD, loni příjem z darů překročil jen o několik stokorun 122 tisíc. Předseda strany Vít Bárta daroval své straně celkem 42 750 korun, zatímco o rok dřív dal 1,1 miliónu.

I další strany jsou na penězích daňových poplatníků závislé. Včetně nejsilnějších ODS a ČSSD, které se v loňském roce musely silně zadlužit. Soc. dem. si otevřela kontokorentní úvěr ve výši 220 miliónů u FIO banky, 55miliónový úvěr si vzala i ODS. Bez půjčených sum u banky tvoří státní příspěvek 63 procent příjmů ČSSD a 62,6 procenta příjmů ODS. Podobně je na tom koaliční TOP 09, kterou stát dotoval ze 63,5 procenta.

Všechny tři strany rovněž loňský rok hospodařily s výraznou ztrátou: ODS je v minusu 43,6 miliónu korun, a to i přes to, že ke štědrému státnímu příspěvku skoro 120 miliónů získala nejvíc peněz i na sponzorských darech (95,4 miliónu). Tedy dvakrát více, než kolik dostala ČSSD, kterou ale 30 milióny dotovala dceřiná akciová společnost Cíl. ČSSD je v šestnáctimiliónové ztrátě, TOP 09 je v provozním minusu 19 miliónů a schodek kryje aktivy z minulých let.

Podobně argumentuje ODS. „Výsledek hospodaření je daný tím, že se profinancování volebních kampaní z roku 2012 protáhlo až do letošního roku. Jinými slovy dary, které pokrývají část volebních nákladů za rok 2012, budou do účetnictví započítané až v letošním roce. Bez vlivu tohoto časového posunu jsou účty ODS vyrovnané,“ uvedl stranický mluvčí Jiří Sochor.

Slušně hospodařila KDU-ČSL, kterou stát dotoval z 34,6 procenta částkou 27 miliónů. Účetní uzávěrka lidovců vykazuje přebytek 22 miliónů, ačkoliv v minulých letech museli řešit odliv straníků i peněz po odchodu ze Sněmovny.

Lidovci loni získali 78 miliónů korun a vydali 55,8 miliónu.

Do finančních těžkostí se KDU-ČSL dostala v roce 2010. Na předčasné, ale neuskutečněné volby na podzim 2009 si půjčila 25 miliónů. Na volby v řádném termínu, které skončily pro lidovce fiaskem, si půjčila dalších 10 miliónů.

Kvůli úvěru na opravu pražského paláce Charitas, který činil v té době 29 miliónů, se KDU-ČSL ocitla ve ztrátě 65 miliónů. Po propouštění zaměstnanců dnes strana dluží 21 miliónů.

V plusu, byť minimálním, skončili i komunisté, kterým v bilanci zbylo 42 tisíc korun.

Celkově 34,5 procenta příjmů tvořil státní příspěvek u SPOZ, která má šanci dostat se do parlamentu v příštích volbách.

Jediná parlamentní strana, jež nedostala od státu ani korunu, je LIDEM, které se loni odštěpilo od Věcí veřejných a jakožto nezvolená strana nemělo na peníze z rozpočtu zatím nárok.

Státní příspěvek na činnost politických stran a hnutí činí ročně šest miliónů korun pro každou stranu, která ve volbách přesáhla tříprocentní hranici. Za každou další i započatou 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 tisíc Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se nezvyšuje a strana či hnutí obdrží 10 miliónů Kč.

Strany k tomu dostávají i příspěvek na mandáty: 855 tisíc za křeslo v Parlamentu a 238 tisíc za zastupitele kraje či hlavního města Prahy.