Jak ukázaly výroční finanční zprávy, které politické strany minulý týden předložily Poslanecké sněmovně ke kontrole, příspěvek ze státního rozpočtu na činnost tvořil i loňský rok největší díl z jejich celkových příjmů.

Stál loni platil stranám za poslanecké, senátorské a krajské zastupitelské mandáty a dále podle procenta hlasů získaných ve sněmovních volbách (nejméně tři procenta) příspěvek na činnost.

V absolutních částkách je to nejvíc vidět u ČSSDODS, které každoročně posbírají vlivem volebních výsledků nejvíc miliónů ze státního. Letos se ale ukázalo, že dvě nejsilnější strany jsou navíc velmi zadlužené: obě jednak hospodařily s citelnou ztrátou, jednak do svých příjmů zahrnuly desetimiliónové (ODS) a stamiliónové (ČSSD) úvěry.

V relativních číslech je to nejvíce markantní u opozičních Věcí veřejných, které mají jen pár set členů a státní příspěvek tvoří 94 procent příjmů strany.

Podezřelí sponzoři véček se vypařili

Věci veřejné totiž v loňském roce, kdy se jejich volební preference začaly blížit nule, přišly o takřka všechny své sponzory, kteří se navíc dostali do hledáčku policie kvůli podezřelým transakcím přes Panamu a účty advokátů.

Zatímco v roce 2011 VV dostaly 38,4 miliónu korun a předstihly dokonce i ČSSD, loni příjem z darů překročil jen o několik stokorun 122 tisíc. Předseda strany Vít Bárta daroval své straně celkem 42 750 korun, zatímco o rok dřív dal 1,1 miliónu.

Jak strany hospodařily v roce 2012
 příjmyvýdajesponz. daryčl. příspěvkystátní příspěvek
ČSSD509 mil. (z toho 220 úvěr)269 mil. 47 mil.22 mil.161 mil.
ODS247 mil. (z toho 55 úvěr)289 mil. 95 mil.14 mil.119 mil.
TOP 09 85 mil.104 mil. 28,5 mil. 3 mil. 53 mil.
LIDEM 3,06 mil. 1,77 mil. 3,02 mil.42 tisíc 0
KSČM135 mil.135 mil. 5,6 mil.23 mil. 65 mil.
VV 32 mil. 30 mil.122 tisíc408 tisíc 30 mil.

I další strany jsou na penězích daňových poplatníků závislé. Včetně nejsilnějších ODS a ČSSD, které se v loňském roce musely silně zadlužit. Soc. dem. si otevřela kontokorentní úvěr ve výši 220 miliónů u FIO banky, 55miliónový úvěr si vzala i ODS. Bez půjčených sum u banky tvoří státní příspěvek 63 procent příjmů ČSSD a 62,6 procenta příjmů ODS. Podobně je na tom koaliční TOP 09, kterou stát dotoval ze 63,5 procenta.

Všechny tři strany rovněž loňský rok hospodařily s výraznou ztrátou: ODS je v minusu 43,6 miliónu korun, a to i přes to, že ke štědrému státnímu příspěvku skoro 120 miliónů získala nejvíc peněz i na sponzorských darech (95,4 miliónu). Tedy dvakrát více, než kolik dostala ČSSD, kterou ale 30 milióny dotovala dceřiná akciová společnost Cíl. ČSSD je v šestnáctimiliónové ztrátě, TOP 09 je v provozním minusu 19 miliónů a schodek kryje aktivy z minulých let.

Lidovci jsou nečekaně v plusu

Podobně argumentuje ODS. „Výsledek hospodaření je daný tím, že se profinancování volebních kampaní z roku 2012 protáhlo až do letošního roku. Jinými slovy dary, které pokrývají část volebních nákladů za rok 2012, budou do účetnictví započítané až v letošním roce. Bez vlivu tohoto časového posunu jsou účty ODS vyrovnané,“ uvedl stranický mluvčí Jiří Sochor.

Slušně hospodařila KDU-ČSL, kterou stát dotoval z 34,6 procenta částkou 27 miliónů. Účetní uzávěrka lidovců vykazuje přebytek 22 miliónů, ačkoliv v minulých letech museli řešit odliv straníků i peněz po odchodu ze Sněmovny.
Lidovci loni získali 78 miliónů korun a vydali 55,8 miliónu.

Do finančních těžkostí se KDU-ČSL dostala v roce 2010. Na předčasné, ale neuskutečněné volby na podzim 2009 si půjčila 25 miliónů. Na volby v řádném termínu, které skončily pro lidovce fiaskem, si půjčila dalších 10 miliónů.
Kvůli úvěru na opravu pražského paláce Charitas, který činil v té době 29 miliónů, se KDU-ČSL ocitla ve ztrátě 65 miliónů. Po propouštění zaměstnanců dnes strana dluží 21 miliónů.

V plusu, byť minimálním, skončili i komunisté, kterým v bilanci zbylo 42 tisíc korun.

LIDEM nedostala od státu ani korunu

Celkově 34,5 procenta příjmů tvořil státní příspěvek u SPOZ, která má šanci dostat se do parlamentu v příštích volbách.

Jediná parlamentní strana, jež nedostala od státu ani korunu, je LIDEM, které se loni odštěpilo od Věcí veřejných a jakožto nezvolená strana nemělo na peníze z rozpočtu zatím nárok.

Státní příspěvek na činnost politických stran a hnutí činí ročně šest miliónů korun pro každou stranu, která ve volbách přesáhla tříprocentní hranici. Za každou další i započatou 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 tisíc Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se nezvyšuje a strana či hnutí obdrží 10 miliónů Kč.

Strany k tomu dostávají i příspěvek na mandáty: 855 tisíc za křeslo v Parlamentu a 238 tisíc za zastupitele kraje či hlavního města Prahy.