Pospíšil uvedl, že vydat předběžné opatření kvůli církevním restitucím Ústavnímu soudu věcně nepřísluší. O vydání návrhu požádala soud ČSSD, která tak chtěla zabránit podpisu smluv mezi vládou a 16 církvemi. Smlouvy za vládu podepsal premiér Petr Nečas (ODS).

"ÚS se zabýval jak návrhem na vydání předběžného opatření v návrhu proti zákonu o církevních restitucích, tak i návrhem skupiny senátorů na zrušení článku dva amnestijního rozhodnutí. Pokud jde o to předběžné opatření, byl návrh odmítnut pro nepříslušnost ÚS.  Pro samotnou stížnost to neznamená nic. Kromě odmítnutí návrhu na předběžné opatření bylo současné vyhověno návrhu na urychlené projednání té věci. Bude tedy mít prioritu,“ vysvětil generální sekretář soudu Ivo Pospíšil s tím, že na projednání by se mohly restituce dostat zhruba do tří měsíců.

Podle opozice je majetkové vyrovnání navržené vládou protiústavní a soud by měl restituce v této podobě zrušit.

Soud dostal žaloby od poslanců ČSSD, zákonodárců KSČM a rovněž od VV a skupiny senátorů.

Církve by během následujících 30 let měly dostat 59 miliard korun navýšených o inflaci a část majetku. Během této doby přijdou definitivně o finanční podporu státu.

Byl to jen pokus, uznal Křeček

Poslanec a právní expert ČSSD Stanislav Křeček označil žádost o vydání předběžného opatření za pokus, kterým strana zkoušela všechny možnosti, jak restitucím zabránit.

"Všechny právní prostředky jsme využili, další kroky udělat nelze," řekl Křeček, který připustil, že kroky strany vycházely vstříc požadavkům a názorům veřejnosti. Zároveň přiznal, že osobně není příznivcem podobných řešení.

VV, jejichž návrh na zrušení restitucí bude soud projednávat, vyzvaly ČSSD, aby se k němu přidala jako vedlejší účastník řízení. Poslanec VV Otto Chaloupka označil restituce za "loupež století" přičemž připomněl, že úterní rozhodnutí stížnost nijak nezpochybnilo.