Podle státního zástupce měli tajemníka uplácet podnikatelé, aby se dostali k městským zakázkám. Krejčíř podle něj věděl, jak si s jejich pomocí zpestřit život.

Podnikatelé ho měli uplácet buď přímo penězi v obálkách v různé výši, nebo různými protislužbami a dary. A protože se extajemník netajil tím, že je vášnivý myslivec, tak k pozornostem měla patřit také pozvání k odstřelu muflona nebo svišťů.

„Půl roku mě sledovala policie, a kdyby měli důkazy o skutečném uplácení, tak by mě už dávno dostali. Nic takového se nestalo. V žalobě zmíněné služby či práce jsem si všechny objednal a řádně bych je zaplatil, kdyby mně nebyly obstaveny účty,“ odmítal jakoukoli vinu Krejčíř.

Společně s extajemníkem stanuli před soudem i podnikatelé, kteří jej měli uplácet. Potrestán byl jeden z nich.