Nezákonný je prý i problematický článek II amnestie Václava Klause týkající se zastavování neskončených trestních kauz. Porušuje údajně opakovaně Listinu základních práv a svobod, například rovnost účastníků v soudním řízení, právo na projednání bez průtahů a také vlastnické právo.

Tato ostrá kritika z úst zkušeného pražského soudce vyplývá z usnesení jeho senátu z 15. ledna, v němž rozhodl o přerušení trestního řízení v kauze bývalého bosse fotbalového svazu Františka Chvalovského a miliardového podvodu na Komerční bance.

Jak už Právo informovalo, Kydalka celou věc i se stížností předal k posouzení Ústavnímu soudu.

Měli to aspoň projednat

V usnesení v kauze Chvalovský, které má redakce k dispozici, vysvětluje, že podle ústavy když nějaké rozhodnutí prezidenta vyžaduje i podpis premiéra (což se týká i zmíněné amnestie), odpovídá za to celý kabinet.

„Vláda má odpovědnost za takové rozhodnutí prezidenta a nejedná se jen o její odpovědnost za realizaci amnestie. Vláda či přinejmenším premiér by se měla zabývat tímto zákonným aktem prezidenta velmi podrobně, měla by zvážit veškeré dopady tohoto kroku. Je však patrné, že se nikdy na svém zasedání amnestií a jejími důsledky nezabývala,“ upozorňuje Kydalka.

„V tomto směru je tedy krok prezidenta, jímž rozhodl o vydání rozhodnutí, jímž se sděluje amnestie, zpochybněn,“ míní pražský soudce.

Amnestie porušila zásadu rovnosti účastníků řízení

Pro Právo pak dál rozebral důvody, kdy podle něj amnestie porušila zásadu ochrany majetku a rovnosti všech účastníků řízení, tedy obžalovaných na úkor poškozených.

„Každý vlastník je chráněn zákonem a má právo obrátit se na soudní ochranu. Pokud tak učiní v trestní věci, je závislý na délce řízení, ale nárok má uplatněn. Pokud se trestní řízení zastaví, nemá možnost jinou, než začít prakticky celý proces znovu, a to před občanskoprávním soudem,“ vysvětluje Kydalka.

„Jestliže jsou si procesní strany před soudem rovny, je pak takové zastavení na újmu jejich rovnosti, kdy jedna ze stran procesu je zvýhodněna. Konkrétně obžalovaný,“ pokračuje.

„Poškozený musí absolvovat prakticky celé dokazování před civilním soudem, nese důkazní břemeno, musí zaplatit soudní poplatek z vymáhané částky. Prostě máme za to, že v této chvíli je poškozený de facto "poškozen" znovu,“ dodává soudce.