Právu to potvrdil s tím, že taková transakce bude výhodná pro obě strany. Církve ale tato možnost v úterý zaskočila, neboť o tom, že něco takového má být v návrhu smlouvy, kterou nyní ministerstvo kultury připravuje pro jednání vlády, neměly ani tušení. Právu se text podařilo získat.

„Je to pro mě naprosto nová informace. Jde o zajímavý námět, který budou muset posoudit naši ekonomové, především investiční. Budou to promýšlet a zvažovat. Budou hledat možnosti, za jakých by to bylo pro nás zajímavé,“ reagoval pro Právo předseda Ekumenické rady církví, synodní senior českobratrské církve evangelické Joel Ruml.

O možnosti dluhopisů neví zatím ani generální sekretář české biskupské konference Tomáš Holub. „Pokud vím, tak návrh textu smluv zatím neprojednala vláda, takže k nám se zatím nic nedostalo,“ řekl Právu.

Církve: Zvážíme

Návrh smlouvy mají církve obdržet během února a mají ji uzavřít s vládou, za kterou připojí pod smlouvu podpis premiér, do konce září letošního roku. Kalousek do návrhu prosadil text: „ČR a církev se mohou dohodnout, že roční splátka finanční náhrady nebo její část bude vypořádána prostřednictvím převodu státních dluhopisů.“

Kalousek to vidí jako oboustranně výhodné. „Je to nabídka, na kterou když církve přistoupí, bude výhodná pro obě strany. My jim nabídneme stoprocentně bonitní aktiva. A pokud si budou církve jisty, že po dobu splatnosti dluhopisů nebudou potřebovat likviditu, tak je to pro ně naprosto jistá investice. Pro stát by to znamenalo, že nebude muset vydávat cash, tedy hotové peníze,“ řekl Právu ministr.

Jak dodal, nevidí důvod, „proč by se úroky měly cpát jinam, mezinárodním finančním institucím, když můžeme dát oboustranně výhodnou nabídku církvím“.

Kalousek připustil, že bude záležet na církvích. Jak Holub, tak i Ruml možnost přijetí státních dluhopisů místo balíku peněz neodmítli. Oba zdůraznili, že jejich ekonomové ale budou teprve muset posoudit podmínky.

„Jsme otevřeni jednat o různých smysluplných variantách, ale je to vždy o konkrétních podmínkách. Budeme chtít, aby to pro nás nebylo nevýhodné,“ reagoval Holub.

A Ruml dodal: „Pokud to bude pro církev zajímavé, pak neříkám ne. Pro nás začíná i proces stavění se na vlastní nohy, proto musíme vše dobře propočítat. A v této chvíli nebudeme brát ohled jen na to, zda je to výhodné pro stát, teď to musí být zajímavé i pro nás.“

Emise by nešla mimo stát a církve

Podle Kalouska mohou ale církve dospět i k tomu, že si nechají vyplatit peníze, a koupí si na ­trhu dluhopisy podle své volby.

„Nicméně my přemýšlíme o operaci, která by byla výhodná pro obě strany, tedy že bychom jim nabídli speciální emisi, která by nebyla obchodovatelná na sekundárním trhu a která by byla jenom mezi státem a církvemi,“ vysvětlil ministr.

Podle něho by šlo o obdobnou formu, jakou nabídlo ministerstvo Lesům ČR, aby nemusely ukládat své peníze u bank. Ačkoli o nabídce lesům mluvil ­ministr již v listopadu, jednání ­po­dle ministerstva financí dosud probíhají a žádné podrobnosti nelze zveřejnit.

Stejně tak není jasné, jak budou případné dluhopisy pro církve úročeny či za jak dlouho budou splatné. Pokud se církve pro státní dluhopisy rozhodnou, pak jim je bude muset zřejmě vyplácet nová, možná i soc. dem. vláda, která s výší kompenzace nesouhlasila.

Její představitelé tvrdili, že kompenzace je nadhodnocena a neodpovídá současným ekonomickým možnostem státu.

Vedle vrácených nemovitostí v hodnotě pětasedmdesáti ­mi­liard mají církve podle zákona dostat za nevydané majetky finanční náhradu ve výši 59 ­mi­liard.

Tu má stát splatit během třiceti let, což i s inflací může představovat částku až 96 miliard ­korun.