Prezident v odůvodnění, s nímž vrátil normu do rukou předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS), mimo jiné připomněl dlouhou historii horního práva v českých zemích.

"Zrušení institutu vyvlastnění představuje mimořádný zásah do samotné podstaty horního zákona, který jako jediný stanoví, že tzv. vyhrazené nerostné bohatství je vlastnictvím státu, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem pozemku nad dotyčným ložiskem," obává se prezident a připomíná, že pozemky s ložisky, které by nebylo možné vyvlastnit, by mohli skoupit spekulanti.

"Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu," nastínil prezident možný vývoj.

Nejde jen o uhlí, připomněl Klaus

Hlava státu rovněž připomněla, že řada jiných zákonů vyvlastnění umožňuje a podobné normy mají i sousední státy. "Nejde jen o tolik diskutovanou těžbu hnědého uhlí, ale i o těžbu dalších, dosud vyhrazených nerostných surovin," připomněl prezident podstatu zákona, který je často vykládán právě jako stopka vyvlastňování kvůli těžbě uhlí.

"Vyjmutím institutu veřejného zájmu a vyvlastnění z horního zákona se stát zbavuje legálního nástroje pro přístup ke svému vlastnictví," uzavřel Klaus.