Po pondělním jednání, kdy ke stovkám posluchačů hovořily bývalé špičky světové politiky, jako někdejší americký viceprezident Richard Cheney, exministr financí USA Lawrence Summers či bývalý britský premiér Gordon Brown, v úterý vystoupili politici ze střední Evropy.

Aplaus nabitého sálu sklidil bývalý polský sociálnědemokratický prezident Aleksander Kwaśniewski. „Žijeme v době změn. Vzniká nová architektura světa,“ uvedl polský exprezident.

„Padl bipolární svět, pak následný unilaterální s dominancí USA. Čína bude největší ekonomikou světa, sílí Indie, Brazílie, Rusko. Vedle Japonska jsou v Asii rostoucí silou Korea a Vietnam. Počítejme s tím,“ vyzval posluchače Kwaśniewski. Upozornil, že před Evropou vyvstává řada otázek, ale „místo odpovědí, opatření a receptů se často jen planě vytahují nepodstatná témata“, kritizoval situaci v Evropské unii.

Rozsah současné krize se sice podle něj nedá srovnávat s tou ze 30. let minulého století, ale přesto je nutné co nejrychleji reagovat. Za možná opatření označil vedle úsporných kroků zároveň i dotace pro nadějné firmy, zpřísnění dohledu nad finančními trhy či obnovení důvěry v banky. „Část zemí EU sází na škrty, část chce prorůstová opatření. Musíme najít kompromis,“ radí Kwaśniewski.

Kuba: měnová unie je neudržitelná

Evropa má podle něj šanci v tomto desetiletí být třetím nejdůležitějším hráčem na hospodářské scéně. Upozornil, že 27 zemí EU představuje kolos s nejvyšším HDP na světě, uskupení s 520 milióny vzdělaných obyvatel. Naději pro EU vidí v pokračování integrace, posilování evropských institucí, které budou regulovat trhy, energetiku a řídit zahraniční politiku. Vyzval k dalšímu rozšiřování Unie, například o Turecko, Ukrajinu, Moldavsko a balkánské státy. „Přibudou trhy, vzroste spotřeba a naši podnikatelé budou mít víc příležitostí… ve 21. století máme šanci jen tehdy, když budeme stát při sobě,“ uzavřel Kwaśniewski.

V debatě vystoupil také český ministr průmyslu Martin Kuba (ODS). I on zdůraznil nutnost „zamyslet se, jakým výzvám v dnešní době na obou stranách Atlantiku čelíme. Evropa ztrácí konkurenceschopnost, na což není vůbec zvyklá. Ztrácíme mimo jiné i nastavením sociálních výdajů a také určitou pohodlností. Na východě se objevují silné ekonomiky a řada lidí je překvapena, že dokážou produkovat výborné zboží ve výborném čase za výborné ceny.“

Podle jeho představ se Evropa může vrátit na výsluní, když v ní bude svoboda jednotlivce, podnikání, odvaha jít na trh s nápady, inovace a vyspělé technologie. „Nikdy k tomu nevedla regulace, řízení z jednoho místa. Podívejme na evropskou měnovou unii, v níž některé státy nejsou schopny se udržet, a přesto se do nich lijí obrovské částky. Přitom by jim prospělo, kdyby měly vlastní měnu. Měnová unie je neudržitelná,“ soudí Kuba.

Jako jednu z ukázek nešťastných kroků z Bruselu vidí například zbrklou podporu obnovitelných zdrojů v energetice.

Veleba: v potravinách nejsme soběstační

Ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM) upozornil na nedostatečné dopravní propojení Česka, například s RakouskemPolskem. „Musíme podnikatelům zajistit snadný vývoz,“ vysvětlil.

Česko podle něj dává ze státního rozpočtu na dopravu velmi málo, což by se mohlo vymstít. „Nezatracuji škrty. Ale prosté škrty můžou mít na hospodářství záporný dopad,“ varoval.

Prezident Agrární komory Jan Veleba upozornil, že „v Česku dochází několik let k prudkému propadu objemu zemědělské výroby do té míry, že v řadě potravin nejsme soběstační, musíme je dovážet z ciziny, ale politiky „pravicové i levicové to zřejmě nezajímá“. Poptávku zákazníků nyní české zemědělství dokáže pokrýt už pouze mlékem a hovězím. „Poslední kladné saldo v obchodě s cizinou jsme měli roku 1993. Loni už jsme byli v minusu 34,7 miliardy, což je nejhorší výsledek v historii.“

Situace by se podle něj neměla podceňovat, zejména při pohledu na celosvětový růst potravin a jejich nedostatek. „Jsme zcela vydáni napospas. Vymstí se to,“ shrnul Veleba.