Hlavní obsah

Bártova stížnost je bez šance, tvrdí poslanci-právníci

Právo, ada, nig

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Právníci poslance Věcí veřejných (VV) Víta Bárty nepravomocně odsouzeného v úplatkářské aféře hledali kličku, jak svého klienta zachránit. Tu, se kterou přišli, ale považují politici i ústavní právníci za nesmyslnou, a dávají jí mizivou šanci na úspěch.

Foto: Jan Handrejch

Vít Bárta

Článek

Poslanec poslal Nejvyššímu soudu stížnost na rozsudek, ve kterém soudce zmínil, že Bárta předáním obálek jen dokončil nabídku, kterou dal poslancům na jednání klubu. A protože zmíněné jednání klubu se odehrálo na půdě Sněmovny, je Bártův tým přesvědčen, že nemůže být za svůj čin stíhán.

Poukazují na Ústavu ČR, podle níž „za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně, nebo jejích orgánech nelze poslance trestně stíhat“. Jejich výklad ale narazil na nesouhlas poslanců-právníků i ústavních právníků. Všichni oslovení se shodli, že poslanecký klub nelze považovat za půdu Sněmovny. Za tu je považována samotná Sněmovna jako sbor, výbory, komise a vyšetřovací komise či jejich jednání. „Poslanecký klub orgánem Sněmovny není, je spíše orgánem strany,“ odmítl Bártův výklad šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).

Podobně soudí předseda klubu ČSSD Jeroným Tejc: „Pokud se poslanec hájí tím, že byl na půdě Sněmovny, a proto se nemohl dopustit trestného činu, pak je to absurdní. To by se dalo vykládat tak, že nemůže být stíhán ani za to, že někoho ve Sněmovně zavraždil. Je třeba zachovat ducha zákona a hlavně zdravý rozum.“

Tejc to připodobnil také situaci, že by po volbách neměl kandidát na premiéra jistotu 101 hlasu: „Přijde na jednání komory s kufříkem s padesáti milióny a začne si hlasy před očima veřejnosti kupovat. Stížnost, že to bylo na půdě Sněmovny, a tak nemůže být stíhán, by nemohl přijmout žádný soud, natož pak Nejvyšší,“ dodal Tejc.

Rozhodující je, za co byl odsouzen

Podle něj by Bárta mohl být se svou stížnosti úspěšný pouze tehdy, kdyby prokázal, že byl vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání pro jiný skutek, než pro který byl odsouzen. To ale Bárta ve svém podání nezpochybnil. Podle vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK Jiřího Jelínka je rozhodující, za co byl Bárta odsouzen, jak byl jeho skutek popsán v usnesení Sněmovny o vydání, v usnesení o zahájení trestního stíhání a v konečném rozsudku.

Bárta, který se stížností domáhá beztrestnosti, tím prodloužil čekání na rozhodnutí o odvolání proti svému odsouzení pro úplatek. Odvolací Městský soud v Praze nerozhodne dříve, než vydá Nejvyšší soud svůj verdikt. Pokud by NS Bártově stížnosti vyhověl, pak by celý proces pro Bártu skočil.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám