Ministr vnitra Jan Kubice, jehož vztahy s policejním prezidentem jsou dlouhou dobu na bodě mrazu, by se pak totiž mohl zabývat tím, zda s Lessym kvůli tomu nezahájí kázeňské řízení. A v něm může ministr uložit i trest odnětí služební hodnosti, což v praxi znamená okamžité propuštění ze služby.

Tento trest může služební funkcionář udělit např. při porušení služebního slibu, při opakovaných prohřešcích nebo při spáchání přestupku se „zvlášť škodlivým následkem“. Jinak je policejní prezident vyjma situace, kdy spáchá trestný čin, neodvolatelný.

K tomu, zda by případný rozsudek v neprospěch Lessyho mohl vést k jeho odvolání nebo k zahájení kázeňského řízení, se nyní ministerstvo nechce vyjadřovat.
„V tuto chvíli nebudeme předjímat, jaké by byly kroky ministra vnitra za situace, která ani nenastala,“ uvedla mluvčí úřadu Denisa Čermáková.

Na svou žalobu přitom může doplatit i Kalousek. Minulý týden totiž slíbil, že když policejní prezident prokáže svá tvrzení, odstoupí a odejde z politiky.

Ministr financí zatím veřejnosti sdělil, že hodlá na Lessyho podat občanskoprávní žalobu, v níž bude požadovat omluvu. Odůvodnil to tím, že ho policejní prezident před týdnem „nepravdivě a zákeřně“ osočil na sněmovním bezpečnostním výboru.

Žaloba na ochranu osobnosti?

Lessy tehdy poslancům řekl, že mu Kalousek v souvislosti s kauzou CASA telefonicky pohrozil, že budou „všichni odstíháni“. Ministr tvrdí, že se hovor týkal financování policejních aut.

Jaké má Kalouskova žaloba naděje na úspěch, nebude jasné zřejmě až do doby, kdy o ní rozhodnou všechny příslušné soudní instance.

Podle všeho by mělo jít o žalobu na ochranu osobnosti. Kalousek by v ní měl sdělit, jak zasáhla slova policejního prezidenta do jeho osobnostních práv a jakou utrpěl újmu. Jelikož nese důkazní břemeno primárně žalobce, měl by svá tvrzení podložit.

Zůstává ovšem otázkou, zda by se soud musel nutně zabývat samotným obsahem hovorů, a tedy tím, jestli má pravdu Kalousek, nebo Lessy.

„(Kalousek) Nese důkazní břemeno toho, že jeho osobnost utrpěla újmu. Čili to musí prokazovat tím, že tedy ten výrok byl nepravdivý,“ míní právník Jaromír Císař.

„Samozřejmě, pokud by poskytl dostatečně pádné a věrohodné důkazy, tak ty samozřejmě potom pan policejní prezident reálně bude muset vyvracet jinými důkazy,“ dodal.

Podle advokáta Václava Lásky se však soud pravdivostí obou verzí vůbec zabývat nemusí. „Může se klidně stát, že soud usoudí, že ta (Lessyho) tvrzení, bez ohledu na to, jestli byla pravdivá, nebo nebyla pravdivá, nejsou takové intenzity, aby tu ochranu osobnosti narušila, a může klidně žalobu zamítnout bez toho, aby to zkoumal,“ sdělil Právu Láska s tím, že podle jeho názoru Lessyho výroky takovou intenzitu neměly.

Případ Kubice

Soud by se mohl případně zabývat i tím, zda je Lessy za zveřejnění informací přímo odpovědný jako fyzická osoba a zda nelze jeho výroky podřadit pod výkon funkce.
Jeho slova totiž poprvé padla minulý čtvrtek na sněmovním bezpečnostním výboru, kam byl pozván. O hovorech s Kalouskem poslance informoval v reakci na dotaz jednoho z nich, zda ví o tom, že by ministr financí volal někomu z vysokých představitelů policie.

Nabízí se tak srovnání s účastí Jana Kubiceho na bezpečnostním výboru před šesti lety, na němž jako šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) poslancům předložil tzv. Kubiceho zprávu.

Nynějšího ministra vnitra kvůli tomu později neúspěšně zažalovali někteří lidé, kteří se tímto krokem cítili poškozeni, například někdejší šéf soc. dem. Jiří Paroubek.
Soudy v jejich případě dospěly k závěru, že Kubice předložil dokument bezpečnostnímu výboru při výkonu své funkce a nešlo o vybočení z jeho pracovní činnosti, které by zakládalo jeho přímou odpovědnost.

Císař má za to, že pokud by Kalouskova žaloba směřovala proti slovům proneseným na výboru, odpovídalo by to Kubiceho případu, a žaloba by měla být podána na někoho jiného, třeba na policii jako celek. Situace se prý ovšem mění v okamžiku, kdy s tímto tvrzením Lessy vystoupí ze své vůle před novináři.