„Dnešní představení Davida Ratha ve Sněmovně bude pro ostatní podobné návštěvě začínajících toxikomanů na odvykačce či promiskuitní mládeže na oddělení pacientů HIV. Základní otázka, kterou si dnes řada politiků v duchu položí, zní, stojí mi to za to? Chci také takhle skončit? Obejdu se bez své závislosti na postech a penězích?“ rozvinul Bárta svou úvahu.

„Přitom vzpomenou na staré dobré časy, kdy se mohlo konzumovat beze strachu. Vzpomenou na bývalého policejního prezidenta a hlásnou povinnost oznamovat korupční trestní oznámení jedné pozorné sojce. Nenávistně přitom pohlédnou na zlého Johna a do řad VV, které tomu učinily přítrž a nyní to, co se stalo Rathovi, se může stát komukoliv z nich,“ napsal dále Bárta.

Zároveň vzpomněl vlastní kauzu, kdy byl nepravomocně odsouzen. „Bohužel se zároveň tímto směrem zasmějí, neboť prvním nepravomocným odsouzeným za korupci jsem já. Odsouzený za to, že bezúročné půjčky z mých řádně zdaněných peněz údajně ovlivnili poslance, aby si nezvedli své poslanecké náhrady!“ soudí Bárta o poslancích.