Od roku 2014 by mělo ale dojít ke změně. O osudu vojáka nebudou již rozhodovat sami jejich nadřízení, ale speciální týmy, a to na základě bodů a známek, které během své dosavadní kariéry vojáci nasbírají.

„Komise budou složeny z lidí z nadřízených jednotek, tak aby se omezily osobní vazby,“ řekl Právu mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Komise se bude scházet jednou do roka a sestaví pořadí vojáků podle jejich výsledků a hodnocení. Podle tohoto pořadí budou velitelé navrhovat povýšení či ukončení kontraktu. Ten bývá jen dvouletý a vojákům záleží na tom, aby si přes armádní škrty udrželi naději na další živobytí.

„Doporučení komise bude pro všechny vojáky veřejné. Pokud se jím nebude velitel řídit, bude muset písemně doložit, proč jej nerespektoval,“ dodal Pejšek.

Podkladem hodnocení bude osobní spis

Komise budou rozhodovat na základě osobního spisu vojáka. Ten o každém svém podřízeném již dnes vede velitel jednotky a své vojáky hodnotí slovním ohodnocením a známkami od čtyřky po nulu ve čtrnácti disciplínách. Mezi ně např. patří odborné a jazykové schopnosti, fyzická zdatnost, psychická odolnost, kultura projevu, ale i vojenské vystupování a upravenost.

Jenže známky zatím nemají pro další kariéru velký význam.

Armáda již pro velitele vydala brožuru, jak mají při hodnocení postupovat a jakých chyb se mají vyvarovat. Brožura např. varuje před tzv. aroganční chybou, kdy velitel považuje svůj názor předem vždy za správný. Velitelé by se také měli vyhnout „protežování či podhodnocování“.

Velení chce odstranit pocit nespravedlnosti

Vedení armády si od nového řádu mnoho slibuje. „Pomocí něj se nám podaří odstranit největší problémy, jako je klientelismus, malá transparentnost a pocit
nespravedlnosti,“ uvedl ředitel personální sekce ministerstva obrany Vladimír Karaffa ve vojenském časopise A-report.

Pokud nebude voják se svým ohodnocením či rozhodnutím velitele spokojen, bude se moci odvolat k vyššímu stupni velení. Vojáci by pevný kariérní řád přivítali, protože by získali větší jistotu.

„Dnes to nefunguje. Bylo by správné, abychom věděli, že když splníme určité úkoly, tak budeme moci postupovat v kariéře dál,“ řekl Právu voják z Jinců.

Vojáci jsou skeptičtější

Vojáci ale příliš nevěří, že nový systém povede k omezení či odstranění klientelismu. „Bylo by dobré si nalajnovat kariéru, ale nevěřím, že v naší malé armádě to půjde. Podle mého bude pořád záležet na kamarádšoftech. Znám pár vojáků, kteří se znají s jedním z generálů, a i kdyby provedli, nevím co, tak jsou neprůstřelní,“ řekl Právu jiný voják z Vyškova.

Podle něj budou vojáci vždy tahat za kratší konec provazu. „Za rok budu v armádě 14 let, myslíte, že mi prodlouží kontrakt a nechají mě sáhnout na výsluhy? Všude se šušká o tom, že velitelé mají se všemi, kteří brzy dosáhnou na výsluhy, neprodlužovat kontrakty,“ poznamenal voják.

Většina kontraktů je na dva roky. Každý příslušník armády má po odsloužení 15 let nárok na výsluhu, která se s přibývajícími roky v uniformě zvyšuje. V současnosti je v armádě 21 tisíc vojáků a osm tisíc civilních zaměstnanců. Pokud ale dojde k dalšímu snížení armádního rozpočtu – z 43 na 39 miliard příští rok a 35 miliard v roce 2014 –, tak by mohlo dojít k redukci počtu vojáků na 16 tisíc a šest tisíc civilních zaměstnanců a k následnému rušení posádek.