Ten se nijak nerozpakoval začít strhávat peníze z důchodu a žena tak nyní po odečtení peněz na nájem a energie živoří s pouhou tisícikorunou na měsíc. Tolik jí zbývá na jídlo, léky a všechny další nutné výdaje.

„Žiju o hladu, o chlebu a vodě. Ráno si dám kávu, kupuji si ten obyčejný sáček za 12 korun. Pak už piju jen vodu, občas, když mám nějakou tu bramboru, udělám si polévku, ale to je málokdy. Jsem sama, nemám nikoho z rodiny, kdo by mi pomohl. Navíc mám velké problémy se zády,“ líčí tichým hlasem drobná stařenka, která si nepřeje zveřejnit své jméno.

Exekutor nečekal

Když do jejího života tak nečekaně zasáhla smrt vnuka, obrátila se na věřitele s tím, aby jí o měsíc nebo dva splátky odložil. Ten to ale odmítl a uvrhl ženu do neřešitelné dluhové pasti. Z půjčky na pohřeb, kde zbývalo doplatit 16 tisíc, se najednou stala více než stotisícová propast. „Je to takové nespravedlivé, že si řekli tolik. Vnuka jsem vychovala od peřinky, chtěla jsem se s ním rozloučit, poprosila jsem, aby mi s placením posečkali, místo toho hned za měsíc přišel exekutor,“ řekla Právu.

Stařenka, která celý život poctivě pracovala, závazek bez reptání splácela. Poté, co uhradila přes 40 tisíc korun, už ale nevěděla, jak dál, a obrátila se o pomoc na terénní sociální pracovnici. Spolu podali k soudu návrh na zastavení exekuce.

Soud se ale seniorky nezastal a návrhu nevyhověl. Poslední naděje se proto nyní upírají k odvolacímu Krajskému soudu v Brně. Ten by měl ale rozhodovat nejdříve za pár měsíců, do té doby bude muset žena doslova obracet každou korunu dvakrát, než se rozhodne, jestli ji dá za jídlo, léky, nebo teplo.

Tohle asi nepřežiju

„Nikoho nezajímá, že nemám na živobytí. Aspoň tisícikoruna mi nyní zůstane jen díky tomu, že jsem začala dostávat příspěvek na bydlení. Teď mi ale došel nedoplatek za plyn 3500 korun, nevím, z čeho ho dokážu zaplatit. Současně mi zvedli i zálohy, v červnu přijde vyúčtování elektřiny. Ráda bych to zaplatila, ale opravdu to nejde. Požádala jsem o sociální dávku, mimořádnou okamžitou pomoc, ale tu mi zamítli. Navíc mi snížili příspěvek na péči z 2000 na 800 korun,“ zrekapitulovala seniorka svou situaci.

„Nevím, jak dlouho se dá takový život vydržet, ale bojím se, že tohle asi nepřežiju,“ dodala stařenka sice s mírným úsměvem na rtech, ale s hlubokou bolestí v očích.