Princip nezávislého soudnictví je dle ÚS jedním z podstatných náležitostí demokratického právního státu. Ústavní soud trvá na tom, že platové poměry soudců mají být podle jeho předchozích nálezů stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem.

Podle názoru pléna ÚS nelze akceptovat tezi o nutných úsporách veřejných financí cestou omezování platů soudců, protože napadený zákon postrádá argument "výjimečných okolností", který by odůvodňoval snižování platů v konfrontaci s komplexně chápaným požadavkem na nezávislost soudců.

"Snižování platu soudců je provázeno paradoxně rozpornými skutečnostmi: na straně jedné je odůvodňováno zákonodárcem nutností úspor veřejných financí a snížením disproporcionality ve vztahu k platům zaměstnanců veřejné správy, na straně druhé je dlouhodobě provázeno zvyšováním platů ve veřejné správě, spjatým namnoze s poskytováním mimořádných odměn či smluvních platů, resp. jejich nesnižováním," řekl soudce zpravodaj Pavel Holländer.

ÚS už několikrát politiky kritizoval za snahu zasáhnout do hmotného zabezpečení soudců. Soudcovské platy se podle ÚS mohou snižovat jen za zcela výjimečných okolností. Loni soudci zrušili platovou základnu pro minulý rok - byla ještě nižší než ta aktuální. Ještě dříve ÚS zrušil také čtyřprocentní snížení platů, které schválila vláda Jana Fischera. Příjem soudců by měl podle ÚS být stabilní a nesnižitelnou veličinou jako jedna z pojistek nezávislosti justice.