"Každý věděl, kde je osa zla. Každý věděl, co může nastat. Přesto v pravém slova smyslu jste vstoupili do služeb své vlasti a byli schopni za její svobodu tato rizika přijmout a nejvyšší cenu v podobě života zaplatit," uvedla u radnice předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Temnou stránku dějin bylo podle ní to, že vlast se mnohým hrdinům za komunistické totality odvděčila kriminály a postavila je na okraj společnosti.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) před rozhlasem označil povstání z roku 1945 za událost, na kterou je třeba být hrdý. Odmítl zpochybňování jeho významu a označování "jen za gesto nebo zbytečně krvavé dobrodružství, které nemělo žádný vojenský význam". Připojil se k tomu ministr Tomáš Chalupa (ODS), podle něhož povstání představovalo "spontánní projev hrdosti nezlomeného civilního obyvatelstva".

Hrdinové pražských barikád také podle místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS) "napsali jednu z nejúctyhodnějších kapitol naší historie". Byli to podle něj obětaví lidé, kterým bylo cizí spekulování a chytračení, nechyběla jim odvaha a skutečné vlastenectví. Uvědomit by si to měli současníci, kteří se často nechávají "unášet na vlnách pesimismu, skepse a šikovně manipulované sociální hysterie", dodal Sobotka u radnice.

Většina mladých účastníků povstání byla podle pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) vedena snahou odčinit kompromisy, ke kterým byli během protektorátu donuceni jejich rodiče, a zabránit možnému zničení Prahy nacisty. Povstáním český lid "narovnal páteř a spasil národní existenci," dodal.

Povstání se zúčastnilo přes 100 tisíc lidí

Štěch podotkl, že povstání bývá neprávem zužováno jen na Prahu a jeho účastníci, pokud při něm nebyli zabiti nebo těžce zraněni, se dostatečného ocenění zatím nedočkali. Splatit tento dluh by měl zákon o Českém národním povstání, který předložili senátoři ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu.

Předseda svazu Jaroslav Vodička zdůraznil vlastenectví a sounáležitost s domovinou, které nelze nahradit "jakýmsi evropanstvím". Posteskl si nad malým zájmem hlavně mladých o podobné vzpomínkové akce. I na tu dnešní dopolední u radnice přišlo jen pár desítek lidí. Po poledni u rozhlasu už jich bylo viditelně více. Projevy parlamentních zástupců tam zpovzdálí zčásti přehlušoval málo srozumitelnými výkřiky neznámý muž.

Podobné shromáždění se uskutečnilo také u budovy Vrchního soudu v Praze, další bylo svoláno k pomníku obětem povstání u mostu Barikádníků. Dobu protektorátu a odboj připomínaly dobové dokumenty i debaty vysílané na velkoplošné obrazovce nad barikádou z pytlů v horní části Václavského náměstí.

Povstání českého lidu v roce 1945 je považováno za jeho největší ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc z nich během bojů s nacisty zahynula. Vyvrcholilo v Praze ve dnech 5. až 9. května 1945, poslední výstřel druhé světové války na českém území ale padl až o tři dny později.