Tento hlodavec ale nekácí jen stromy, v noci na pátek bobři prorazili i další mýtus ochránců přírody. Ti nejprve tvrdili, že některé listnaté stromy bobři pro tvrdé dřevo nemají rádi, pak říkali, že se vyhýbají jehličnanům. Ani to neplatí.

Správce parku Oto Bernad to Právu ukázal na příkladu jedlovce kanadského, dokonale zbaveného kůry po celém obvodu spodní části kmene. „Ten strom je kaput. Ještě včera byl v pořádku, to je dílo jedné noci. Tento rok ještě dožije, bude shazovat jehličí, pro příští rok je ale už odepsaný,“ konstatoval smutně.

Právě před několika dny dokončili v zámeckém parku tradiční obchůzku, při které sepisovali bobrem napáchané škody.

Škody budou vymáhat na ministerstvu

Zmíněných šest miliónů korun budou nárokovat u ministerstva životního prostředí. Ze zákona nese odpovědnost za škody způsobené chráněnými živočichy.

„Ministerstvo nám vše neuzná. Třeba když není strom ohryzaný po celém obvodu, mají k tomu výhrady. Jenže například u habrů stačí kus ohryzaných a obnažených kořenů, aby se tam dostaly choroby, a strom odejde,“ upozornil Bernad. Nárokovaná škoda je navíc jen faktická hodnota stromu, nikoliv historická a krajinotvorná. Pokud bobr zničí 130 let starý habr či jiný významný strom, potrvá léta, než jej nově vysazený krajinářsky nahradí.

Ochránci přírody tlačí na správce parku, aby stromy oplotili. Tím ale park ztrácí svou krásu a není to často ani možné.

„U stromů přímo nad vodou to nejde, u dalších, i když oplotím kmen, kořeny ochránit nelze,“ argumentuje Bernad.

Náklady na oplocení mají dosáhnout 25 miliónů korun, přičemž je nutné česly přehradit i tok starých říčních ramen Dyje.