Zpřísnění postihu za tištění smyšlených zpráv má přinést i nový občanský zákoník. Smráká se tedy nad budoucností bulvárního byznysu? Oba výroky Ústavního soudu říkají v podstatě totéž: Tištění nepravd se nesmí vydavatelům vyplácet.

Poškození, kteří se v minulosti u soudů domáhali satisfakce za bulvární pomluvy, vymohli zpravidla částky v řádu desítek, maximálně pár stovek tisíc korun. Také Viewegh za vymyšlenou zprávu o milence, otištěnou navíc v době, kdy byla jeho žena těhotná, vysoudil původně jen 50 tisíc korun.

„Vydavatel sledoval publikováním vědomě nepravdivých informací jen svůj zisk,“ zdůraznila soudkyně Eliška Wagnerová při zdůvodňování nálezu, který neříká nic víc, než že odškodnění pro Viewegha musí být výrazně vyšší. Kolik to nakonec bude, rozhodnou znovu obecné soudy, spisovatel žádá pět miliónů korun.

Že taková částka není nadsazená, ukazuje právě případ Vašut. Herec ve sporu se stejným titulem jako Viewegh, deníkem Aha, dosáhl rekordního odškodnění milión korun.

Ústavní soud se letos zabýval stížností nakladatelství Ringier Axel Springer, kterému částka přišla příliš vysoká. A za pravdu dal herci. Soudy tak dostaly zřejmý návod, v jaké výši by se odškodňování napříště mělo pohybovat.

Zákoník satisfakci odvodí od tržní ceny

Jako bič na bulvár je vnímána i pasáž občanského zákoníku, kterou do ní vložili poslanci při závěrečném projednávání ve Sněmovně loni v říjnu. Podle návrhu Stanislava Polčáka (TOP 09) by se mělo osobnostem dostat podobné ochrany jako třeba autorsky chráněným dílům. Například za zneužití fotografie celebrity bez jejího souhlasu bude muset vydavatel bulváru zaplatit poškozenému dvojnásobek tržní ceny, za jakou by její souhlas normálně koupil.

Ustanovení se má týkat situací, jaké zažily herečka Jiřina Bohdalová nebo někdejší ministryně školství Petra Buzková, jejichž nahé fotografie ukořistěné paparazzi zveřejnil před pár lety bulvár na prvních stranách.

Místo dvojnásobku ceny licence by poškozený mohl podle zákoníku, který má vstoupit v platnost v roce 2014, žádat také částku, kterou na něm vydavatel vydělal, bude-li to pro něj výhodnější.

Mediální teoretik Jan Jirák z Fakulty sociálních věd UK je přesvědčen, že na dosavadní práci bulvárních médií se zpřísnění postihu za vymyšlené zprávy příliš neprojeví.

„Můj argument je jasný: tady se za těch skoro dvacet let existence bulváru ustavilo určité prostředí, jakási ‚bulvární kultura‘, a to má nějakou setrvačnost,“ míní Jirák.