Učitele si bývalý psycholog z pankrácké věznice získal příslibem zvýšení platů, odboráři, vysokoškolští funkcionáři, koaliční partneři i opoziční politici ho ale často kritizovali za chyby, ukvapené a nepromyšlené nápady i vyložené přešlapy.

Nejblíže odchodu měl před rokem, kdy obvinili poslanci VV Kristýny Kočí a Jaroslav Škárka neformálního šéfa VV Víta Bártu, že se je pokusil uplatit. Tehdy špičky ODS a TOP 09 požadovaly tzv. deabelizaci vlády, tedy aby odešli všichni ministři VV, kteří byli nějak spojeni s Bártovou bezpečnostní agenturou ABL.

Z kabinetu odešel jen Bárta a Radek John. Dobeš – bývalý personalista ABL – na přímluvu předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga nakonec zůstal. Klaus tehdy „zařídil“, že žádost o Dobešovo odvolání premiér Petr Nečas po několika dnech stáhl.

Pár měsíců nato byl příčinou další vládní krize Dobešův šéf kabinetu Ladislav Bátora, který Schwarzenberga nazval „prskajícím chudáčkem“.

Ministři TOP 09 odmítli chodit na vládu, dokud Dobeš Bátoru neodvolá nebo sám neodstoupí. Dobeš Bátoru dlouho bránil s tím, že tak „svědomitého katolíka a národovce“ vyhodit nemůže. Nakonec z Bátory udělal svého poradce.

Kritiku ministr sklidil hlavně za chystaný vysokoškolský zákon a za přípravu školného, jehož zavedení vláda kvůli časovým prodlevám nakonec odpískala. Hlavní ministrův kritik, šéf poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík označil návrh školného jako kalamitní a řekl Dobešovi, že na ministerstvu pouze marnil čas.

Děsil zbrklými nápady

Své okolí děsil svými revolučními nápady, které po nárazu na odpor ihned odvolával. Příkladem může být jeho návrh, aby ředitelé škol mohli zkrátit přestávky na pět minut, který ráno ohlásil a po kritice ze všech stran odpoledne odvolal.

Kontroverzní je prodloužení akreditace plzeňské právnické fakultě, jež měla skončit v červenci. Akreditační komise jeho postup považuje za nezákonný, a proto na ministra podala trestní oznámení.

Ostudu si Dobeš utrhl i svou personální politikou a obrovskými odměnami nejbližším pracovníkům.

Známou se stala epizoda s šéfkou kabinetu Janou Machálkovou, za kterou měl napsat seminární práci a které dal stotisícové odměny.

Chaoticky se choval i při hledání dalších spolupracovníků. Vyměnil desítky lidí v klíčovém odboru evropských fondů, kde hrozí ztráta desítek miliard z Bruselu. Za necelé dva roky se na úřadu vystřídalo také šest vrchních ředitelů sekce evropských fondů. Vyměnil pět šéfů svého kabinetu, střídal nekonečnou řadu mluvčích a dalších spolupracovníků a také náměstky.

Potíže s čerpáním evropských peněz – školství by mohlo získat až 53 miliard korun – byly zřejmě posledním hřebíčkem do Dobešovy politické rakve. Premiér Petr Nečas mu totiž dal na nápravu čas pouze do dubna.