„Prezident má minimální ústavní pravomoci, a tak by jeho přímá volba k žádným zásadním politickým změnám vést neměla. Lidé od přímé volby prezidenta očekávají příliš mnoho. Podle mne budou zklamáni,“ sdělil čtenářům Lebeda.

Podle něj by se měli občané do politiky zapojit jiným způsobem, nikoli jen prostřednictvím voleb. „Demokracii v naší zemi by mnohem více prospěli aktivní občané, kteří by se snažili ovlivnit politiku mnohem častěji, než jen ve volbách. Občané, kteří se zajímají o veřejné dění a jsou aktivní. Začíná to občanskou aktivitou na komunální úrovni a pokračuje to směrem nahoru. Frekvence voleb s kvalitou demokracie v tomto případě nesouvisí,“ uvedl jeden z nejuznávanějších politologů v zemi.

Posléze k tomu doplnil, že občanskou aktivitou je nutné politikům vytvářet mantinely, které nelze překročit. „Jde prostě o to, jakou politickou kulturu si v naší zemi vybudujeme. To, že to v posledních letech jde spíše dolů než nahoru, se nezdá jenom mně, ale bez tlaku občanů nemá politická elita žádnou motivaci něco se sebou dělat,“ dodal.

Senát nerušme

Odmítl se sice přímo vyjádřit, který z dosavadních zájemců a Pražský hrad má největší šance na zvolení, ani neuvedl svého osobního favorita, na přímou otázku, jaké má šance Tomio Okamura, nicméně odpověděl: „Příliš se neobávám, že by mohl být zvolen kandidát tohoto typu. V naprosté většině zemí, kde mají přímou volbu prezidenta, vítězí straničtí kandidáti. Minimálně takoví, kteří mají podporu některé ze stran. Kladu si otázku, proč by to v ČR mělo být jinak?“

Mimo jiné Lebeda zopakoval svůj názor, že přímá volba prezidenta je zbytečný prvek v českém ústavním systému. Podle něj je nutné především řešit problém se slabými vládami, kterých se za posledních 16 let vystřídalo deset. Proto je třeba posilovat spíše vlády, a nikoli prezidenta, který s nově nabytou autoritou může vlády ještě více oslabovat.

Vyjádřil rovněž obavy, že poslední změna Ústavy vyvolá „dominový efekt, kdy jedna ústavní změna bude volat po druhé změně, a ta pak ukáže další problém a budeme chtít další a další změny ústavy“. Senát by se však rušit neměl, podle Lebedy má, byť oslaben na pravomocích, nadále své opodstatnění. Přesto předpokládá otevření diskuzí o možné reformě horní komory.

Kandidáta na prezidenta podle nových pravidel může navrhnout dvacet poslanců, deset senátorů, anebo 50 tisíc občanů, kteří se podepíší na petiční arch. Z politických nominací zatím vzešel jediný jasný kandidát, a to šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. ČSSD se zatím rozhoduje mezi nepolitickým kandidátem Janem Švejnarem a vlastním místopředsedou Jiřím Dienstbierem. Z ODS se o kandidaturu přihlásil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a šéfka Sněmovny Miroslava Němcová. Lidovci se chystají nominovat svou europoslankyni Zuzanu Roithovou, komunisté se zatím nevyjádřili a Věci veřejné chystají primárky po vzoru amerických voleb.

Mimo politickou scénu se nejvíce hovoří o expremiérovi Janu Fischerovi, jemuž jsou vedle Švejnara přisuzovány největší šance na volební vítězství.