Článek
„Zastávám názor, že ČR by měla poskytovat velkorysou humanitární pomoc zemím, které byly postiženy živelní pohromou. Na druhé straně mám pochybnosti o tom, zda poskytovat takovou pomoc zemím, jejichž vlády špatně hospodařily, pokud ovšem tyto vlády nepovažujeme za živelní pohromu svého druhu,“ řekl v úterý Zeman na dotaz Práva.
ČR zvažuje, zda pošle mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) část svých devizových rezerv, které by byly uloženy u MMF. Fond by pomáhal zadluženým zemím. Podle ČNB by se operací zvýšila pohledávka ČR u MMF, zadlužení země by se nijak nezvýšilo. Účast ČR jako nečlenské země eurozóny je dobrovolná.
Český a řecký penzista
„Je-li pravda, že například průměrný starobní důchod v Řecku je dva tisíce euro, což je 50 tisíc korun, zatímco měsíční průměrný starobní důchod v ČR je kolem 10 tisíc, pak těžko můžeme vysvětlovat dvěma miliónům českých starobních důchodců, že máme poskytovat, byť přímo nebo nepřímo, pomoc zemi, která žije tak trochu nad poměry,“ poznamenal Zeman.
Podle čestného lídra SPOZ by jediným důvodem, proč by ČR měla 89 miliard poskytnout, byla hrozba zastavení toku dotací z EU. "Kdyby toto riziko neexistovalo, pak bych poskytnutí půjčky považoval za velice riskantní, protože je poměrně malá jistota její návratnosti,“ soudí Zeman.
Bývalý předseda vlády se přitom vyslovil pro jednotnou fiskální a daňovou politiku zemí eurozóny. „Bez nich jednotná evropská měna nemá příliš velké pozitivní efekty,“ řekl. Země, které by hospodařily nad své poměry, by podle Zemana měly z takto definované EU odejít.
Pro poskytnutí půjčky ve výši 89 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu, kdy by finance šly na pomoc ohroženým státům eurozóny, se už jednoznačně vyslovila ČSSD a za TOP 09 její předseda Karel Schwarzenberg. Kriticky se vyjadřují Věci veřejné a také občanští demokraté. V případě, že by ČR na půjčku kývla, finance by poskytla Česká národní banka ze svých devizových rezerv.