Podle ÚS je však zřejmé, že propagovali nacismus.

Muži si také stěžovali na zaujatost soudů. Rozsudek je podle nich zpolitizovaný a některé jeho úryvky připomínají totalitní soudnictví. Stěžovali si také na nepřiměřeně přísné tresty a procesní chyby. Vyhlášení se nikdo z nich nezúčastnil, nepřišel ani advokát.

Ústavní soud uznal, že námitky odsouzených jsou důležité a stojí za to se jimi důkladně zabývat. Výsledkem je obsáhlý nález, v němž soud nakonec dospěl k závěru, že se demokratický stát musí účinně bránit proti „destruktivním útokům“, zpochybňujícím jeho základní hodnoty.


"Demokracie se musí bránit"

„Garance základních práv nelze zaměňovat za slabost demokracie či za její neschopnost bránit se. Demokracie, která by zcela odmítla používat proti svým odpůrcům státní moc, otevřela by brány nejen anarchii, ale také totalitě,“ uvedl soudce zpravodaj Miloslav Výborný.

Podle ústavních soudců se podařilo prokázat, že šestice odsouzených patřila k extrémní pravici a hlásila se k Národnímu odporu. ÚS při tom neuvěřil jejich tvrzení, že Národní odpor je pouze nějaký „webový projekt“. Odkázal například na informace shromážděné Nejvyšším správním soudem před rozpuštěním Dělnické strany.

Národní odpor je svým ideovým zaměřením a konkrétní činností neonacistickou organizací založenou na nesnášenlivosti, xenofobii a používání násilí proti skupinám obyvatel, konstatoval ÚS.

Dva roky nejsou exemplární trest

Hlavnímu pořadateli demonstrace Tomáši Pliskovi uložily brněnské soudy v roce 2009 dvouletý trest vězení za propagaci nacismu. Další dva účastníci akce dostali tresty 20 měsíců a 15 měsíců vězení. Třem mladíkům soudy uložily podmínky. Tresty podle ÚS nejsou nijak exemplárně přísné, rozsudek prý není zpolitizovaný.

Demonstrace byla kvůli propagaci nacismu rozpuštěna ještě před tím, než se účastníci mohli vydat na pochod. Extremisté se ale odmítali rozejít. Policie proto akci rozehnala. Při šarvátkách demonstrantů s policií bylo několik lidí zraněno.