Článek
„Podle našeho výkladu se to na Řád německých rytířů nevztahuje a na základě tohoto zákona nemůže uplatnit vůbec nic,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Stanislav Brunclík. Podle něj na situaci nemění nic ani paragraf, který na popud vnitra do zákona včlenili.
Vnitro požádalo, aby mohly o majetek požádat i ty církve a řády, které se před rokem 1948 o majetek soudily se státem. Podle vnitra mají nárok na dokončení spravedlivého procesu. Jako příklad uvedlo židovské obce, pravoslavnou církev či řeholní řády.
Advokát německého řádu Václav Zeman nechtěl prozradit, zda budou o majetek žádat na základě nově vznikajícího zákona. Podle něj by prozrazení strategie mohlo ohrozit nároky jeho klienta. „Co mohu říci je, že Česká provincie řádu bratří domu panny Marie v Jeruzalémě (pokračovatel Řádu německých rytířů) bude žádat o uspokojení svých restitučních nároků,“ řekl Právu Zeman.
Podle právníků a opozice hrozí, že pokud budou moci církve žádat o majetek zabavený před 25. únorem 1948, mohlo by dojít k prolomení Benešových dekretů. „Pokud by se tak dále rozšiřovaly restituce, mohlo by dříve či později dojít k ohrožení majetkových poměrů, jak byly dány dekrety prezidenta Beneše,“ řekl včera šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Stejný názor mají i ústavní právník Václav Pavlíček či advokát Aleš Pejchal. „Za této situace by některé subjekty mohly říci, že dochází k diskriminaci, pokud jde o majetkové nároky, a mohl by nastat problém s Benešovými dekrety,“ řekl Právu Pejchal. To odmítá vnitro i kultura.