Článek
„Kdosi oprášil informaci ze začátku letošního roku, kdy pytláci v Keni zabili po dvou desetiletích relativního klidu pětici tamních nosorožců. Čtveřici našich zvířat ale nebezpečí nehrozí,“ tvrdí Holečková. „Snad se díky nynější, nevím proč oprášené zprávě, seženou peníze na lepší ochranu ohrožených zvířat,“ dodává.
Incident z letošního února přiměl správce keňské rezervace posílit sbor strážců o třicítku mužů s vojenským výcvikem vyzbrojených podobně jako pytláci automatickými zbraněmi.
„Strategie obrany zvířat v rezervaci je taková, že strážci pytláky obvykle zastřelí. Brání i svoje životy. Je to sice kruté, ale pokud strážci pytláky zadrží, ti dostanou několik měsíců vězení a posléze jsou zpět v rezervaci,“ popisuje Holečková.
Číňané věří v účinek prášku z rohu zvířat
Zájem o rohy nosorožců vzbudila zvýšená poptávka asijských zemí, hlavně Číny a Vietnamu, kde prášek z nosorožčích rohů nyní vyvažují zlatem. Asijci kvůli délce pohlavního aktu nosorožců stále mylně pokládají rohy takřka vyhubených zvířat za afrodiazikum.
Cílem nájezdů pytláků se rezervace Ol Pejeta po dvaceti letech klidu, kdy zde rukou pytláka padl snad jediný kus, stala kvůli vysoké koncentraci hlavně nosorožců černých a jižní formy bílých, kterých zde na třech tisících hektarech žije okolo stovky. Nosorožci bílí severní formy ze Dvora Králové žijí ve vnitřním přísně střeženém ochranném pásmu rezervace. „Každý má osobního strážce, který s nimi doslova spí. Pytlákům na dostřel se nedostanou,“ ubezpečuje Holečková.
Nosorožců bílých severní formy žije posledních osm kusů. Tým zoologů chce nosorožcům v africké domovině vytvořit ideální podmínky pro v zajetí skoro nemožné rozmnožování.