Melzer totiž už na jaře z pozice úředníka doporučil ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi (ODS) Rampulu odvolat. Kdyby se dnes jako člen rozkladové komise vyjadřoval k odvolání vrchního žalobce, rozhodoval by zároveň o svém vlastním prvoinstančním rozhodnutí.

Rampulovo odvolání, které navrhl letos v březnu nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, je zatím nejsložitějším případem, jejž komise řešila, a ministerstvo by nerado udělalo chybu.

Samotný Rampula je totiž podle vlastních slov připraven námitky vůči složení rozkladové komise uplatnit, ať ještě před jejím zasedáním nebo případně po rozhodnutí o svém odvolání v následném soudním sporu.

„Dodnes jsem nedostal od ministerstva oficiální odpověď na dotaz, kdo v rozkladové komisi bude,“ řekl Právu v pondělí Rampula. „Pokud však bude v rozkladové komisi ten, kdo se aktivně účastnil prvoinstančního řízení, budou jednoznačně dány důvody pro jeho vyloučení v rámci mého rozkladového řízení,“ podotkl vrchní žalobce.

Právo přitom minulý týden složení rozkladové komise obdrželo od ministerstva spravedlnosti obratem. Čtrnáctičlenný orgán tvoří šest úředníků ministerstva spravedlnosti, tři akademici, dva advokáti, dva legislativci z úřadu vlády a ředitel legislativního odboru Státní veterinární správy.

Komise nemusí být komplet

Výhrada podjatosti by se týkala pouze Melzra, ten je ale již rozhodnut k jednání o Rampulově rozkladu nezasednout. „Já jsem přesně ta osoba, která tam nemůže vystupovat. Úkony v prvním stupni jsme prováděli (z ministerstva) pouze dva a jen já jsem členem rozkladové komise. Druhý kolega, který by případně mohl provádět jiné procesní úkony, například výslechy, je provádět také nebude,“ řekl Právu Melzer.

Ještě minulý týden přitom hovořil pouze o potřebě vyhodnotit procesní postup a vyřešit otázku členství lidí z prvoinstančního řízení v komisi.

Každopádně absence jednoho člena činnost komise podle náměstka Melzra v ničem neomezí. „K tomu, aby rozkladová komise mohla jednat, není zapotřebí, aby se jednání účastnili všichni,“ podotkl Melzr.

Přestože úředník, který pouze v prvním stupni doporučoval ministrovi, jaké stanovisko má k Zemanově návrhu zaujmout, je z odvolacího procesu vyloučen, samotný ministr bude o svém rozhodnutí z prvního kola rozhodovat podruhé.

Podjatost ministra podle zákona neexistuje. „Kdyby existovala, zákon by nemohl být naplněn. Ten jasně říká, že proti rozhodnutí ministra rozhoduje na základě rozkladu ministr. Není tu nikdo, kdo by za něj mohl vystupovat,“ vysvětlil Melzer.