Na vzpomínkové setkání do Studénky přijely odhadem dvě stovky lidí. Příbuzní obětí, lidé, kteří tehdy byli zraněni, i další cestující z vlaku, jejich známí, a nechyběli ani hasiči. Po odhalení památníku přítomní uctili oběti minutou ticha, následně pokládali květiny a zapalovali svíce.

Jedno z největších železničních neštěstí v České republice se odehrálo 8. srpna 2008 před půl jedenáctou dopoledne, kdy se ve Studénce těsně před projíždějící mezinárodní rychlík EuroCity 108 Comenius, mířící z Krakova do Prahy, zřítil právě opravovaný most.

Lidé kladou k česrtvě odhalenému památníku květiny

Vzpomínkového setkání se účastnili příbuzní obětí, lidé, kteří tehdy byli zraněni, i další cestující z vlaku, jejich známí, a nechyběli ani hasiči.

FOTO: Anna Bortlíčková, Právo

„To neštěstí bylo tak strašně veliké a pomoc lidí při něm tak obrovská, že jsme si vysnili velký pomník. Přála bych si, aby byl také mementem například pro lidi, kteří pojedou kolem vlakem, aby si uvědomili, že se tady stalo velké neštěstí,“ řekla Naděžda Tomčíková, předsedkyně občanského sdružení Comenius 2008 Studénka, které památník vybudovalo.

Lidé kladou k česrtvě odhalenému památníku květiny

Lidé kladou k čerstvě odhalenému památníku květiny.

FOTO: Anna Bortlíčková, Právo

Tomčíková je zdravotní sestra, a ačkoli sama byla při tomto neštěstí zraněna, patřila k prvním, kdo poskytoval pomoc zraněným. „Byla první, kdo se mě ujal, ošetřila mě, obvázala,“ řekl Jiří Šimsa z Havířova, který utrpěl poranění hlavy a mozku a dodnes je v péči neurologa.

„Smekám před ní. Trhala na sobě oblečení, dělala z toho škrtidla, bandáže a ošetřovala zraněné,“ popsal Vítězslav Polák z Bohumína, který tehdy vlakem cestoval i se svou dcerou, oba naštěstí vyvázli bez zranění. „Psychické následky ale jsou. Nyní už je to trochu lepší, jsou však dny, kdy si na to vzpomenu a psychicky mě to drtí,“ svěřila se jeho dcera Jana.

Památník nese jména osmi lidí, kteří při železničním neštěstí ve Studénce zahynuli.

Památník nese jména osmi lidí, kteří při železničním neštěstí ve Studénce zahynuli.

FOTO: Anna Bortlíčková, Právo

Akademický sochař Miroslav Rybička z Jistebníku památník vytvořil bez nároku na odměnu. Jak se svěřil přítomným, ví, co cítí lidé, kteří ztratí blízkého člověka, sám přišel před 22 lety o syna při dopravní nehodě. Zdůraznil také obrovskou vlnu pomoci lidí navzájem u tohoto železničního neštěstí. „Památník vznikl v myšlence během noci, do rána, a už nebyl změněn,“ řekl ke svému dílu. Na pomníku o šířce 4 a výšce 2 metry, který je z betonu, jsou křestní jména osmi obětí vyvedena z kovových písmen, a růžice ze směsi kovu, pryskyřice a několika přísad. Motiv symbolizuje střet dvou hmot, železa a betonu, tedy vlaku s mostem.

Na vzpomínkovém setkání opakovaně zaznělo, že na tragédii a potrestání viníků se nesmí zapomenout. „Lidem, kteří toto neštěstí zavinili, můžeme jenom vzkázat: Přijďte sem často, položte tu květiny, zapalte svíčku a proste o odpuštění. Jestli vám bude odpuštěno, to nikdo neví, ale rozhodně na toto neštěstí nezapomeneme,“ řekl jednatel občanského sdružení Comenius 2008 Studénka Rudolf Svoboda. Tomčíková vyzvala pozůstalé a zraněné, aby se zajímali o soudní proces.