Právo o výsledcích výzkumu informovala mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Alena Sýkorová.

Desetiletí trvající terapie klasickými antibiotiky způsobuje vysokou odolnost mikroflóry střevního traktu dospělých lidí vůči antibiotikům. Při porodu přitom dochází k přenosu rezistentních bakterií z matky na novorozence, takže dítě už je odolné vůči antibiotické léčbě, ačkoliv mu antibiotika ještě nebyla nasazena.

V letech 2007–2009 bylo v Karviné vyšetřeno 275 dětí ve věku šesti týdnů (antibiotika byla podána jen v 5 případech) a výsledek je alarmující: 36 % izolovaných bakterií Escherichia coli bylo odolných na antibiotika.

„Je známo, že při přirozeném porodu se u dětí dostávají bakterie z poševního kanálu a perinea (oblast mezi pochvou a konečníkem) matky do úst a žaludku novorozence a jsou tak primárním zdrojem kolonizace střevního traktu dítěte bakteriemi,“ uvádí Ivan Literák, přednosta Ústavu biologie a chorob volně žijících zvířat na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno.

„Děti v naší studii se rodily v porodnici s vysokým hygienickým standardem, kde byl jiný zdroj přenosu než z matky vyloučen,“ zdůraznil profesor Literák.

Účinných antibiotik je stále méně

Neracionální používání klasických antibiotik způsobilo vysokou odolnost nejen u choroboplodných bakterií, ale jak zjistili brněnští vědci s lékaři z Karviné, tak už i u bakterií nepatogenních. Ve výsledcích studie bylo 28 % nepatogenních bakterií Escherichia coli rezistentních k ampicilinu (aminopenicilinu), 18 % k tetracyklinu, 16 % k sulfonamidům a 14 % k streptomycinu.

V 60. a 70. letech 20. století se zdálo, že díky antibiotikům bude problém infekčních onemocnění brzy globálně vyřešen, a když se objevily kmeny bakterií odolné k jejich účinku, velmi rychle se podařilo najít antibiotika nová, která byla stále účinná.

Tento ideální stav se ale rychle mění. Nerozumným používáním antibiotik se snadno navozuje odolnost bakterií proti jejich účinku. Přibývá antibiotické rezistence a nových, účinných antibiotik je stále méně a méně.

Světová zdravotnická organizace i prozíraví lékaři si začali uvědomovat obrovské nebezpečí, které tato situace představuje, a snaží se tento trend zvrátit.

„Zdá se, že první kolo boje s bakteriemi, které způsobují infekční nemoci, člověk s využitím klasických antibiotik prohrává. Když selže první antibiotikum, přichází naděje ve druhé volbě, kde se obvykle používají cefalosporiny a fluorované chinolony. Ze 177 vyšetřených bakterií u dětí v šesti týdnech byly pouze dvě rezistentní k těmto antibiotikům,“ konstatuje profesor Literák.

Přesto bychom u nových antibiotik měli být podle vědců více než obezřetní, dbát na správnou antibiotickou praxi, aby jejich účinnost byla zajištěna jak v oblasti humánního lékařství, tak v oblasti veterinární medicíny.