Vedení města se sochy chtělo zabavit, a tak na kupcův návrh ceny kývlo v domnění, že velryba je odlitá z betonu a nemá tudíž větší hodnotu. Na fatální omyl upozornil vedení města pamětník.

Radnice obdržela nyní znalecký posudek, ze kterého vyplývá, že charakter sochařského rukopisu kamenné velryby odpovídá možnosti, že byla vytvořena v letech 1685-1687 Janem Brokoffem.

„Socha velryby, která je vytvořená z křemičitého pískovce středně zrnitého charakteru, například nese podobné znaky povrchového reliéfu jako socha Neptuna z kašny zámku v Klášterci nad Ohří,“ stojí mimo jiné v posudku, který vypracoval znalec v oboru výtvarného umění, sochařství a uměleckého řemesla Petr Siegel.

Socha se dostala do Žatce zřejmě během šedesátých let právě ze zámku v Klášterci, pro který Brokoff tvořil. Na Slovensku narozený výtvarník působil od konce 17. století v Čechách a podílel se mimo jiné na sochách na Karlově mostě.

O dalším osudu se rozhodne po zrestaurování

„Součástí znaleckého posudku je také ocenění sochy podle zákona O státní památkové péči. Zjištěná výsledná cena se pohybuje kolem 290 tisíc korun,“ informoval Právo žatecký místostarosta Jan Novotný (nez.).

Podnikatel, který městu za „přebytečnou“ sochu zaplatil pětistovku, pochybení vedení města nejprve uznal a sochu bez problémů vrátil. Následně však prostřednictvím médií začal polemizovat o tom, kdo je skutečným vlastníkem cenného uměleckého díla.

Město na jeho pochybnosti reagovalo tvrzením, že s kupujícím nesepsalo kupní smlouva a k právnímu aktu prodeje tudíž nedošlo. Hrozící právní spor je však zažehnán. „Podle jeho právního zástupce nebude uplatňovat vůči městu v této záležitosti žádné nároky,“ oddechl si místostarosta.

Radnice již podle něho objednala restaurátorskou firmu, která zbaví plastiku nepůvodních nátěrů, doplní chybějících části a odstraní jiné nečistoty. „O dalším osudu velryby rozhodneme po dokončení restaurátorských prací,“ poznamenal Novotný.