Tak jako kdykoli před tím zlobí totiž právě véčkaři, kteří považují Hegerovu variantu za příliš syrovou vzhledem k tomu, že se o ní má již za 14 dní začít jednat. Proto si vyžádali ještě čas na ekonomickou analýzu dopadů reformy. Navíc nechtějí zásadní změny dělat formou pozměňovacího návrhu, ale nového zákona, se kterým by vláda spojila svou důvěru.

Podle informací Práva panuje mezi ODSTOP 09 shoda na tom, že by se z dnešních 16 procent spoluúčasti pacienta postupně do konce volebního období měl tento podíl zvýšit na 22 procent. Každý rok o dvě procenta. Véčkaři s podporou váhají.

ČTĚTE TAKÉ: Správná definice nadstandardu není šprajc, ale vítězství rozumu, říká Bárta

Povinné výpisy

Sporný pozměňovací návrh se zčásti dotkne pacientů zprostředkovaně, některé jeho body ale pocítí lidé přímo.

Například šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík prosadil, aby zdravotní pojišťovny musely každý rok poslat svému klientovi výpis péče, kterou čerpal z veřejného zdravotního pojištění. Podle Gazdíka to zabrání lékařům, aby od pojišťoven inkasovali peníze za fingovanou práci.

Pacienti dále sice zaplatí za recept jen 30 korun bez ohledu na počet položek, ale zaplatí plnou cenu léků, jejichž cena je menší než 50 korun.

Reforma by měla přinést změny v cenách léků. Koalice je přesvědčena, že zlevní, k čemuž mají přispět tzv. elektronické aukce. Vítěz získá exkluzivitu v podobě jediného plně hrazeného přípravku v dané kategorii, což prý povede k vyššímu zájmu o tento lék. Ostatní konkurenti ostrouhají, protože jim bude hrazen preparát jen ze tří čtvrtin.

Co navrhuje koalice ve zdravotnictví
1. Zajištění místní a časové dostupnosti služeb. Lhůty určí vláda nařízením. Místní dostupnost se určí podle toho, jak rychle lze dojet „za běžných podmínek“ od bydliště do zdravotnického zařízení. Urgentní péče bude neodkladná, akutní stanoví lékař a pro plánovanou bude stanovena maximální doba podle „aktuálních finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění“.
2. Tuto dostupnost hrazené péče musí zajistit zdravotní pojišťovny. Kontrolovat to bude ministerstvo a sankce budou v zákoně.
3. Změna pojišťovny vždy jen k 1. lednu. Dosud to je možné v jednom termínu ze čtyř. Novinka umožní pojišťovnám lepší přehled o počtu pojištěnců a lepší plánování.
4. Ekonomicky nejméně náročný zdravotnický prostředek hradit jen ze tří čtvrtin. Dosud většinou 100 procent do určité maximální výše. Jde např. o berle, hůl, naslouchátka, vozík, stříkačky, obvazy. Snížení nákladů o 200 miliónů.
5. Pokuta až 10 miliónů. A to pojišťovně, která nezajistí dostupnost péče, bude porušovat principy smluvní politiky, úhradovou vyhlášku a „nebude vytvářet a kultivovat“ síť zařízení.
6. Za jeden recept poplatek 30 korun. Zruší se poplatek za každou položku. Snížení příjmu lékáren o 780 miliónů bude kompenzováno změnou regulace obchodní přirážky.
7. Pacient si plně zaplatí léky s cenou do 50 korun. Odhad snížení nákladů 1,8 miliardy včetně podpůrných a doplňkových léků.
8. Nová léková příloha. Snížení nákladů 200 miliónů.
9. Cenu léčivých přípravků určovat elektronickou aukcí. Pořádat bude Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). To by mělo tlačit na snížení ceny léčiv hrazených z veřejného pojištění. Snížení nákladů o 300 miliónů)
10. Doplnění sankce pro účastníky řízení o stanovení nebo změně maximální ceny.
11. Odvolání proti rozhodnutí SÚKL. Nebude mít odkladný účinek (úspory 300 miliónů)
12. Zubní výplň – plomba nebude hrazena pojišťovnou. Snížení nákladů 2–2,5 miliardy korun. NESHODA
13. Povinnost pojišťoven klientům každoročně poslat výpis péče.
14. Úprava systému přerozdělení pojistného.
15. Převod zůstatků. Zdravotní pojišťovny budou muset do 5. ledna 2012 převést na zvláštní účet třetinu zůstatků, které měly na účtech koncem roku 2010. Ze 16 miliard tak do systému přiteče 5,4 miliardy.
16. Přesun očkování na pojišťovny. Již ne ministerstvo.
17. Zrušit zajišťovací fond. Z něj se hradila péče pojištěncům likvidované zaměstnanecké pojišťovny. 750 miliónů bude převedeno na účet přerozdělení.

Spor o plomby

Snížit by se měla ale úhrada od pojišťovny na nejlevnější zdravotnické prostředky ze 100 procent při omezení nejvyšší částkou jen na 75 procent. Zatím není jasné, zda by zbytek museli doplácet sami pacienti, což už dnes v některých případech dělají, nebo zda by jim přispělo zdravotnické zařízení či stát. Nejde totiž jen o berle a obinadla, ale také o stotisícové invalidní vozíky či nákladná zařízení pro handicapované pacienty.

Zatím nevyjasněné zůstává, zda budou pojišťovnami hrazeny zubní plomby. Zastánci jejich hrazení argumentují, že v Česku je ročně vykázáno 6,5 miliónu plomb, což při počtu obyvatel vede k domněnce, že někteří stomatologové účtují pojišťovnám i neprovedené výkony.

V souvislosti s reformou ministr počítá i s tím, že by pojišťovny neplatily závodní preventivní péči. Ušetřilo by se 100 miliónů.