Pane předsedo ČSSD, myslíte si, že vládní koalice přežije avizovanou červnovou rekonstrukci vlády, nebo budeme svědky další hluboké krize a ČSSD se dostane více do politické hry?

Očekávám spíše opakování krize, kterou jsme zažívali v minulých týdnech a která veřejnost a občany velmi znechutila. To jsme zaznamenali i při sbírání podpisů pod naši petici Zastavme devastaci naší země. V žádné koaliční vládě od roku 1989 nebyly tak špatné vztahy, které by se projevovaly v tom, že ministři na sebe navzájem podávají podněty k vyšetřování, že se tady používají metody, jako je nahrávání, špiclování, účelové zveřejňování obsahů soukromých rozhovorů.

Tato koalice je založena na vysoké míře nedůvěry, základy jsou prohnilé. Minimálně jedna z těchto politických stran, které tvoří koalici, není standardní politickou stranou, ale je to spíše kombinace podnikatelského projektu a sekty. Tím mám na mysli Věci veřejné. Takto založená koalice bude procházet krizemi i v příštích měsících. Jestli to povede k pádu vlády, těžko říci.

Pokud by došlo k rozpadu koalice nebo k pádu kabinetu, platí, že byste se do voleb v žádném případě nepodíleli na vládním angažmá?

Pád vlády je zatím hypotetická možnost. Nepotvrdilo se, že by se vládní koalice rozpadla do té míry, že by přišla o většinu ve Sněmovně. Otázka je, jestli k rozpadu koalice nepomohou i protesty občanů. Očekávám, že demonstrace získají mezi veřejností podporu a ohlas, protože vládní reformy jsou vnímány jako nespravedlivé. Pokud by vláda padla, tak naší prioritou zůstávají nové volby. V této Sněmovně 56 poslanců nemůže vytvořit nějaký spolehlivý základ pro soc. dem. vládu. To by byla příliš vratká vláda, měla by absolutně svázané ruce.

Středočeský hejtman David Rath v době vládní krize připustil možnost podpory vlády ODS a TOP 09, ovšem s tím, že by byly stanoveny předčasné volby do Sněmovny například na podzim příštího roku společně s krajskými a senátními. Co vy na takovou variantu říkáte?

Spojení nových voleb s krajskými volbami pokládáme za optimální řešení toho, aby tady současná vláda národní ostudy nebyla až do roku 2014. Pro soc. dem. je krajně nepřijatelná představa, že vláda bude devastovat zemi nepromyšlenými reformami ještě tak dlouho. Nepochybně bychom jednali tak, aby případně volby byly dříve, a to v roce 2012 spolu s krajskými volbami. Bylo by to i úsporné rozhodnutí. Nicméně to, jaká by do data těchto voleb zde byla vláda, je věc na složitá jednání. Nedokážu si představit, že by soc. dem. tolerovala nějaké pokračování pravicové koalice, byť by třeba už ve vládě nebyly například Věci veřejné.

V souvislosti s povolebním uspořádáním jste hovořil o variantě menšinové vlády ČSSD s podporou KSČM. Neobáváte se ale, že jste tím dal do rukou zbraň pravicovým stranám, které říkají, že chcete vrátit komunisty zpět k moci?

Bez reforem, přejmenování, distancování od minulosti, změny zahraničněpolitické orientace se komunistická strana do vlády nevrátí. A pokud ano, tak to nebude díky ČSSD. To platí, protože platí bohumínské usnesení a já jeho změnu nenavrhuji. I když v soc. dem. se o této otázce už řadu měsíců a možná i řadu let vede poměrně intenzívní diskuse.

Připustil jsem variantu menšinové vlády. Pokud se podíváme na Zemanovu menšinovou vládu, byla úspěšná, pomohla ke stabilizaci země. Domnívám se, že soc. dem. nemůže variantu menšinové vlády vylučovat. My nevíme, jaké politické strany se dostanou po volbách do Sněmovny, jak budou přístupny jednání o programu příští vlády.

Preferuji takové uspořádání, které nám umožní realizovat maximum ze soc. dem. programu a maximálně korigovat chyby v reformách. Obtížně si dokážu představit, že budeme reformy korigovat v koalici s ODS. Proto nechci vylučovat menšinovou vládu. A pokud by zde taková vláda byla, tak ji mohou tolerovat strany ze středu, zprava či zleva, podle toho, jaké se dostanou do Sněmovny. A pokud by taková vláda byla tolerována například komunistickou stranou, tak podle mého názoru i to je varianta, o které bychom měli vést v soc. dem. diskusi.

Neodrazuje vás ale od varianty menšinové vlády ČSSD s podporou KSČM fakt, že v této straně jsou stále více slyšet radikální komunisté, kteří v programovém dokumentu prosazují znárodňování nebo umlčování kritiků?

Určitě platí, že KSČM by měla provést reformy. Nikdo nemůže stát na místě. Jestliže komunisté chtějí do budoucna zvýšit svůj politický potenciál, nemohou setrvávat na dogmatech, která život již překonal. Ale je to jejich problém, soc. dem. ho za ně řešit nebude. A pokud komunisté půjdou cestou nějakého návratu k negativním, stalinistickým kořenům, tak s nimi žádná politická strana nebude chtít mít nic společného.

Ještě se zastavím u varianty menšinového vládnutí. Není to poprvé, co jste se o ní zmínil. V čem vidíte její výhody?

Samozřejmě je to jedna z variant. Nechci vylučovat jiné typy vládního uspořádání, protože teď nevíme, jaké politické strany, v jaké síle se do Sněmovny dostanou. Ale uvažujeme-li, že soc. dem. bude hlavní politickou silou příští vlády, přirozeně musí garantovat svým voličům realizaci volebního programu. Menšinová vláda je z tohoto pohledu velmi transparentní. Ona má poměrně široký prostor z hlediska svých exekutivních pravomocí.

Pokud jde o legislativu, tak se může obracet na celou Sněmovnu. A pokud jde o odpovědnost, tak ta je pro voliče velmi zřejmá. To znamená, že tady už není taková ta kolektivní neodpovědnost koaličních vlád. Ta je i pro řadu lidí problematická, neboť se jedna strana vymlouvá na druhou a koaliční kompromis ve skutečnosti nevede k řešení palčivých problémů, které ve společnosti existují. V exekutivní rovině je to pro voliče mnohem srozumitelnější situace než představa koaličních vlád. Ale i koaliční vlády svou většinou ve Sněmovně mají určitá pozitiva, která nemůžeme jako soc. dem. v žádném případě ignorovat. Nechci pouze omezovat manévrovací a vyjednávací prostor pro ČSSD a chci, abychom měli co nejširší potenciál pro realizaci našeho programu.

V úterý jste na jednání Sněmovny varovali v souvislosti se zvýšováním poplatků ve zdravotnictví a se zavedením standardu a nadstandardu před kolizí s ústavou. V případě, že to bude schváleno, podáte ústavní stížnost?

Hlavní problém novely zákona o všeobecném zdravotním pojištění je v tom, že zavádí do našeho systému zdravotní péče úplně nový prvek. A to je rozdělení péče na tzv. základní péči a na tzv. ekonomicky náročnější péči, kterou by si pacienti dopláceli. To znamená, že poprvé v historii novodobé ČR po roce 1993 se tady zavádí nerovnost poskytování zdravotní péče. Není to první pokus, ale my se bohužel obáváme, že vládní koalice má dostatek sil, aby tento návrh prosadila navzdory našemu odporu ve Sněmovně a očekávanému vetu soc. dem. Senátu.

V případě, že bude zákon prosazen, požádáme naše ústavní odborníky, aby nám připravili analýzu možných kolizí mezi textem zákona a Listinou základních práv a svobod, popřípadě Ústavou ČR. Pokud zde najdeme dostatek argumentů, ústavní stížnost podáme.

Není ale ústavních stížností už moc?

Postupujeme velmi obezřetně. Naším cílem není zaplavovat Ústavní soud stížnostmi ze strany soc. dem. na každý zákon, který vládní koalice prosadí. Ale budeme podávat stížnosti jen tam, kde pro to budeme mít relevantní argumenty. V konkrétním případě, na který jste se ptal, máme jisté indicie, že by tady mohlo dojít k rozporu s Listinou základních práv a svobod, možná už na základě předchozích rozhodnutí Ústavního soudu.

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek potvrdil existenci úvahy, že by se stal stínovým ministrem financí. Počítáte s ním na tuto pozici?

Do doby, než předložím změnu ve stínové vládě, se nebudu vyjadřovat k jednotlivým jménům, ke spekulacím. Těch je celá řada. Pro mě bude důležitým kritériem, abych posílil potenciál stínové vlády, aby to skutečně byla mnohem lepší alternativa, než je vláda Petra Nečase.

Celý rozhovor čtěte v sobotním Právu.