V lesích Šumavy včetně bezzásahových zón se objevily dřevěné trojnožky chemicky ošetřené pesticidy. Jakmile se do nich kůrovec zavrtá, v kontaktu s chemikálií zahyne. Hnutí Duha se nelíbí, že chemikálie nedoporučují odborníci ani v hospodářských lesích, jelikož se rozpouštějí do vody a okolí, a zabíjí další živočichy. V bezzásahových zónách jsou chemická opatření zakázána a vedení NP teprve oficiálně žádá ministerstvo o udělení výjimky, kterou ovšem ještě nedostalo.

Ředitel Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Jan Stráský Právu ve čtvrtek řekl, že výjimka k opatření v boji proti kůrovcové kalamitě byla podána už v lednu. Celý proces ale termínově zkomplikovaly personální výměny na ministerstvu životního prostředí, potažmo ve vedení správy parku. „Podle správního řízení bude možné tato opatření provádět už za týden,“ řekl Stráský. Kůrovec ale českou legislativu neakceptuje. Prostě vylétne a zasáhne další části lesů.

Tvrdě na termínech ale trvají ekologové. „Ředitel Jan Stráský okázale ignoruje zákon, který má vzácnou přírodu národního parku chránit. Začal používat proti kůrovci chemické postřiky, i když to zákon o ochraně přírody v národním parku přísně zakazuje a výjimku k tomu zatím nedostal,“ řekl ve čtvrtek Právu specialista na lesní problematiku z Duhy Jaromír Bláha.

Stráský ještě výjimku nedostal

Organizace už o přešetření celého postupu správy parku požádala Českou inspekci životního prostředí. Hlídky duhy údajně zmonitorovaly několik set otrávených lapáků a trojnožek podél lesních cest.

„Ředitel Jan Stráský usiluje o to, aby získal speciální výjimku, která mu umožní v parku nedodržovat zákon a použít pesticidy. Státní správa opakovaně řeší jeho žádost a letos již podruhé zahájila správní řízení, jehož je Hnutí Duha účastníkem. Zatím však výjimka udělena nebyla. Ředitel tedy evidentně vážně a vědomě porušil zákon o ochraně přírody a krajiny,“ konstatoval Bláha.

Další etapa války s broukem začala 22. dubna

Stráský ovšem považuje za svůj hlavní úkol právě boj s kůrovcem. Ve smrkových porostech na území národního parku je od 22. dubna rozmístěno zhruba 33 tisíc kusů obranných prostředků, tedy ležících i stojících lapáků, lapačů či trojnožek.

Podle Duhy není vůbec nutné chemikálie používat, stačilo by jen nástrahu odnést z lesa, jakmile se do ní kůrovec dostane. NP si tak jen zjednodušuje práci, stěžují si ekologové.

Stráský předpokládá, že se letos vytěží zhruba stejné množství kalamitního dříví jako loni - tedy kolem 400 tisíc metrů krychlových. Záležet bude na vývoji počasí.

Expertní skupina ředitele doporučovala ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi (ODS) proti lýkožroutům mnohem tvrdší zákrok. Chtěla po něm vyhlásit kalamitní stav a napadené stromy chtěla ve velkém kácet i v dosud bezzásahových zónách. Ministr postup zmírnil. Vyloučil letecké postřiky a také používání biocidních prostředků k hubení kůrovce v prvních zónách. Ve druhých je nesmí těžaři používat na stojící stromy.