Do té doby mohli marodit za plný plat celý měsíc. Nyní jsou na tom tito politici stejně jako každý zaměstnanec. Tedy první tři dny nemoci zdarma, další dny se jim příjem citelně krátí.

Jenže několik let stará změna zákona o platech ústavních činitelů ukázala, jak snadný to byl „signál voličům“. Ne že by politici byli zdravější než ostatní lidé, ale nic je nenutí, aby si v případě potíží nechali vystavit neschopenku. Stačí omluva z jednání parlamentní komory či jejích orgánů a tím to hasne.

Plný plat, který je dnes bez funkčního příplatku 55 900 korun hrubého, a náhrady v rozmezí od 29 100 Kč do 39 400 korun hrubého běží dál. S nemocenskou si tak poslanci a senátoři příliš hlavu lámat nemusí. Neschopenky jsou tudíž v českém parlamentu jen vzácnou výjimkou a dají se spočítat na prstech jedné ruky.

„V tomto volebním období čerpali nemocenskou dva poslanci,“ sdělil na dotaz Práva Roman Žamboch z tiskového odboru Sněmovny. Podle zjištění Práva to byl Ivan Ohlídal (ČSSD) a David Kádner (VV). I v minulém volebním období to byli dva poslanci, mezi nimi např. současný poslanec Michal Doktor (ODS).

A co je k takovému – v parlamentu ojedinělému činu – vedlo? „Je to přece podle zákona, tak by to mělo být,“ řekl Právu Ohlídal. Na nemocenské byl týden. Nechtěl ale rozebírat to, kolik ho dobrovolné marodění stálo. Aby prý nebyl pro smích kolegům, že je hlupák. Ohlídal je místopředsedou výboru, takže jeho hrubý měsíční plat je 67 300 korun a zdaněné náhrady pro poslance z Jihomoravského kraje, odkud je, činí 39 400 Kč. „Prostě jsem to považoval za čestné,“ podotkl poslanec.

Úředníci se dívali divně, když hlásil neschopnost

Týden na nemocenské strávil letos v zimě také Kádner. „Co je na tom divného, byl jsem v nemocnici, tak jsem nahlásil neschopnost,“ řekl Právu. Připustil, že se na něj sněmovní úředníci dívali s udivením, protože neschopenky nejsou v parlamentu pravidlem. „Mám rád krytá záda,“ poznamenal Kádner.

Také on přiznal, že finanční sešup to byl citelný, ale své rozhodnutí považuje za správné. Je řadovým poslancem bez funkce, jeho hrubé náhrady k platu jako ústeckého poslance činí 31 tisíc.

Dlouhodobě nemocní se omlouvají

Dlouhodobě se omlouvají z účasti bez udání důvodů dva poslanci, kteří mají podle zjištění Práva vážné zdravotní problémy. Neschopenku si vystavit nedali. Ohlídal nechtěl nijak komentovat, proč jiní poslanci, kteří se z jednání Sněmovny omlouvají právě kvůli nemoci, nepostupují stejně jako on. „To se musíte zeptat někoho jiného,“ poznamenal.

V Senátu za uplynulé tři roky podle mluvčí Pavlíny Heřmánkové byli na neschopence pouze dva senátoři. Jiří Čunek a Josef Vaculík (oba KDU-ČSL). První týden, druhý tři a půl měsíce.

„Byl jsem doma a nepracoval jsem. Myslím, že je normální v takovém případě si vzít nemocenskou,“ řekl Právu Čunek, který je stále senátorem. Vaculík byl na nemocenské kvůli těžké autonehodě.

Omluvy ze zdravotních důvodů jsou přitom těmi, které vedle omluv z rodinných či pracovních důvodů předčítají předsedkyně a místopředsedové Sněmovny před každým jednacím dnem komory. V Senátu se omluvy ani nespecifikují, takže není patrné, kdo se omlouvá kvůli nemoci či zdravotním potížím a kdo z jiných důvodů.

Tedy pokud se poslanci a senátoři vůbec obtěžují se omlouvat, protože ani k tomu je nic nenutí a žádná sankce jim nehrozí.

Zákon o platech ústavních činitelů sice stanoví, že za neomluvené absence mohou přijít i o celý plat a náhrady, ale zákonodárci do něj nikdy nedoplnili, kdo by měl o pokutách rozhodovat.