K rušení lůžek Heger uvedl, že jeho představa je zrušit deset procent lůžek, zhruba 6200, z toho polovinu převést na lůžka následné péče. Vláda se dříve shodla na tom, že jako jedno z úsporných opatření zruší zhruba 10000 akutních lůžek.

"My bychom lůžka rádi redukovali, ale rozumně, postupně, v několika letech. ... Já si myslím, že k těm 10 000 už nedojde. My se chystáme dělat škrty i ve fakultních nemocnicích a chtěli bychom skončit někde na deseti procentech a z toho asi pět procent se snažit převést do následných lůžek," řekl Heger.

Doplnil, že lůžka převedená na následnou péči by mohla zůstat v nemocnicích, kde byla zrušena jako lůžka akutní péče. Muselo by ale být jasně definováno, která lůžka budou akutní a která budou placena jako následná.

Přeměna akutních lůžek je nutná, shodli se lékaři

Akutních lůžek je nyní v českých nemocnicích asi 62 000, zatímco lůžek následné péče asi 7000. Podle onkologa Pavla Klenera je přeměna na lůžka následné péče více než žádoucí. Kardiochirurg Jan Pirk podotkl, že poměr lůžek by měl oproti současnosti být obrácený.

Klener míní, že spolu s rušením akutních lůžek by mělo ruku v ruce jít posílení ambulantní péče a takzvané jednodenní chirurgie, kdy pacient po zákroku odchází domů, případně je hospitalizován nejvýše do dalšího dne. "Je to ekonomičtější i výhodnější pro pacienta," řekl Klener.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavel Horák v ČT prohlásil, že rušení lůžek je nutné. Podle něho existují oddělení, kde je obsazenost jen asi poloviční. "Nepochybuji o tom, že ještě 3000 lůžek tam je a jejich redukce nebude mít negativní dopad," řekl. Jako další adepty na rušení lůžek zmínil psychiatrické léčebny.

Odbory jsou proti rušení

Proti rušení lůžek akutní péče se tento týden postavily odbory. Uvedly, že by vláda měla nejprve provést podrobné analýzy, ze kterých vyplyne, jak bude zdravotní péče po zrušení lůžek fungovat. Odboráři se kromě zhoršení péče obávají i propouštění lékařů a sester. Preferují převod zrušených lůžek na lůžka následné péče.

Navyšování spoluúčasti až poslední krok reforem

Heger také řekl, že v balíku 25 reformních zákonů bude i to, že špatně hospodařící pojišťovny se budou muset sloučit. Chce konkurenci pojišťoven, lépe se tak využijí peníze.

"Já bych velmi rád ujistil pacienty, že ve třech rozích trojúhelníka, kde se pohybují pojišťovny, zdravotníci a pacienti, bude reformní důraz kladen v první řadě na pojišťovny a na způsob poskytování zdravotní péče a efektivitu celého systému. Navyšování spoluúčasti bude zcela určitě až to poslední," řekl Heger. "Velmi, velmi opatrně" se podle něj staví ke zvyšování spoluúčasti řada lidí ve vládní koalici.

Spoluúčast je nyní vázána především na regulační poplatky u lékaře, v nemocnici, na pohotovosti a v lékárně, loni tak pacienti vydali zhruba pět miliard korun. Další velkou složkou jsou platby pacientů za zubní péči.

"My bychom byli ochotní mírně zvyšovat věci, jako je spolupodíl pacientů na lázeňské péči. Možná bude připuštěna diskuse i o tom, aby si pacienti připlatili nějakou mírnou částku na dopravě," naznačil další směr ministr.

Raději prevence než léky k ničemu

Podle něj v 17procentní spoluúčasti jsou i věci do značné míry "pochybné", například léky, které si kupují pacienti sami. Mezi léky ale je podle ministra mnoho takových, které jsou "hrubě ovlivněny reklamou a nejsou příliš účinné", proto je také zdravotní pojištění nehradí.

"Takže součástí reforem by měla být i výchova pacientů, aby spíše na svém zdraví pracovali bezplatně a žili zdravým způsobem života, než si kupovali léky a doplňky stravy, které k ničemu nejsou," řekl ministr.

Podle stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha spoluúčast pacientů za poslední čtyři roky stoupla téměř na dvojnásobek, přitom pacienti nedostávají víc péče. "Většina lidí se cítí podvedena, platí víc, ale víc za to nemají," řekl.

Rath jako sociální demokrat odmítá zvyšování spoluúčasti a plánovaný růst regulačních poplatků. Heger mu připomněl, že jako "mladý", když vedl lékařskou komoru, se růstu spoluúčasti pacientů nebránil a o reformě říkal, že pacienty musí "bolet", jinak nepřestanou zneužívat péči.