Článek
Český muž má stále větší naději dožít se v průměru 75 let, zatímco očekávaná délka života žen se nyní přehoupla už přes osmdesátku. Přitom ještě v roce 1993 činila očekávaná délka života Čechů jen 69,3 roku a Češek 76,5 roku.
I tak ale Česko zaostává za unijním průměrem a také za všemi zeměmi „staré“ EU. Například ve Francii se ženy mohou dožít průměrně 85 let, zatímco muži žijí nejdéle v Itálii a Švédsku – 79 let.
Z nových členských států Čechy předstihuje nejen Slovinsko, ale i Malta a Kypr. V Estonsku sice muži stále umírají před 70. rokem života, ale ve srovnání s rokem 1993 je jejich život v průměru o 7,5 roku delší. Jen o něco pomaleji se zvyšovala očekávaná délka života tamních žen, která je nyní o šest let vyšší než před rokem 1993: Estonky tak nyní předstihly i Češky.
Celoevropský průměr pak činí 82,1 roku pro ženy a 76,4 roku pro muže.
Migrace mění Unii
Dramatickou změnu neprodělává jen věk lidí, ale i jejich rodinné poměry: klesá počet sňatků, zatímco počet rozvodů stoupá, stejně jako množství nemanželských dětí. V Unii nyní na každých deset sňatků připadají čtyři rozvody a třetina dětí se rodí mimo manželství.
Zatímco v Rumunsku se na tisíc obyvatel žení šest párů ročně, ve Slovinsku jsou to tři páry.
V Belgii připadají ročně tři rozvody na tisícovku obyvatel, v Irsku a Itálii je to méně než jeden rozvod. V Estonsku se 60 procent dětí rodí mimo manželství, v Řecku jen 7 procent.
Plodnost v sedmadvacítce v posledních letech opět začala růst. Zatímco v roce 2003 na jednu Evropanku připadalo 1,47 dítěte, o pět let později už to bylo 1,6. Jeden z nejvyšších nárůstů zaznamenalo Česko, kde měla v roce 2003 žena průměrně 1,18 potomka, v roce 2009 už 1,49 dítěte.
Evropu stále více ovlivňují noví příchozí: bez emigrace by dnes Francie i Německo měly o deset miliónů obyvatel méně. Naopak v Portugalsku by žily o dva milióny lidí více, kdyby tamní obyvatelstvo neodcházelo za prací do zbytku Unie. Dohromady tak v členských státech Unie pobývá asi 32 miliónů cizinců. Tvoří 6,5 procenta z celkové populace. Nejvyšší podíl mají občané jiných zemí v obyvatelstvu Lucemburska, kde jich loni žilo plných 43 procent.