„Na věži Staroměstské radnice se budou dělat sanace omítek, je tam problém s vlhkostí, která má vliv na stroj,“ řekl Právu Karel Žlábek z firmy Ludvík Hainz, která se o orloj stará. „Odstavení je nutné jednak proto, že v celém prostoru bude zvýšená prašnost. Jednak vzhledem k tomu, že velká část těchto prací se bude provádět v místě pod závažím soustrojí,“ uvedl náměstek primátora Antonín Weinert (ČSSD).

Oprava by měla být hotova v neděli 24. dubna. O velikonočním pondělí už nemá drhnout lano otevírající dvířka od apoštolů a po 66 letech začne zlatý kohout mávat křídly.

Orloj je však opředený legendami, pokud se zastaví, lze prý čekat katastrofu. Jedna z pověstí to klade do souvislosti s popravou 27 českých pánů z 21 června 1621: „Jde-li stroj správně a přesně, je to znamení, že se českému národu daří dobře a všichni se rozejdou pokojně a v míru. Avšak je-li stroj pokažen anebo objeví-li se v jeho chodu sebemenší a sotva postřehnutelná odchylka, soudí těch sedmadvacet, že v české zemi není něco v pořádku a že přicházejí zlé časy na jejich potomky.“

Podle Žlábka se legenda připisuje mnohým romanopiscům, jde však spíše o novinářskou fantazii. „Velké opravy orloje se prováděly v letech 1994 a 2005, žádná tragédie se však nestala. V roce 2002 po povodních orloj neběžel, protože na Starém Městě nešel proud,“ upozornil Žlábek.

Co všechno orloj čeká:
Zakrytí skříně Božkova chronometru, demontáž všech závaží a řetězů nátahů v prostoru za kalendáriem, zakrytí mechanismu základního stroje, zakrytí mechanismu astrolábu, bicího stroje, komory apoštolů a mechanismu bočních číselníků.
Vačka řídící každodenně dobu vypouštění apoštolského stroje na interval od 9 do 21 hodin je prasklá v místě proti aretačnímu šroubu. Oprava zavařením niklovou elektrodou, přesoustružením a nalisováním ocelového zpevňujícího prstence v místě sváru.
Lano otvírající dvířka apoštolů se v první polovině svoji dráhy dře o desku pod okénkem. Je potřeba vsadit do desky vodicí kladku na ložisku, která zabrání předření lanka a vydírání ocelové desky.
V soukolí otáčení čtyřiadvacetníkem je značný odpor, jeho pohyb neprobíhá správně v celém půlročním období po slunovratu (převážně v zimě za mrazivého počasí), kdy se rameno s ozubeným segmentem vrací do nižších poloh. Pohybu čtyřiadvacetníku je nutné pomáhat při každé návštěvě u orloje rukou. Je nutné najít a odstranit zdroje odporů, a zároveň na rameno zatěžovací páky osadit větší závaží pro zajištění spolehlivosti indikace staročeského času do budoucna.
Chod motorů samonatahovacího pohonu není nijak jištěn proti přetažení závaží přes horní polohu při možné poruše rtuťového relé. Následkem takové poruchy by bylo závažné poškození motoru, soukolí systému, závaží a řetězů doprovázené delším výpadkem orloje z provozu. Je nezbytné osadit na konec dráhy závaží havarijní koncové spínače, které při závadě na rtuťovém relé bezpečně vypnou natahování závaží v horní poloze. Spínače budou osazeny nenápadně uvnitř nosníku ve tvaru U.
Oprava zlatého kohouta tak, aby odpovídal původním záměrům jeho tvůrců, tj. navrácení jeho hybnosti – mávání křídly. Stávající kohout byl zhotoven nově po požáru v roce 1945 v jiné formě než kohout původní z roku 1882 a s jiným mechanickým řešením pohybu křídel a hlavy, které není schopno provést pohyb křídel a hlavy tak, aby bylo viditelné. Závada je v nevhodné konstrukci mechaniky kohouta a v převodu od zdroje pohybu. Tato úprava se nedotkne původního mechanismu orloje, pouze nahradí dvojzvratnou páku z roku 1948 a zvýší celkovou atraktivitu dějů probíhajících na orloji každou hodinu.
Demontáž zakrytí, instalace řetězů a závaží nátahů, vyčištění stroje, promazání, seřízení a zprovoznění celého soustrojí.