S obviněními přišel na podzim 2009 pracovník fakulty Josef Illek, podle kterého tehdejší děkan Pavlata opsal část jeho práce. Praporu mstitele bezpráví na svém kolegovi se chopil Jiří Smola a hlasitě žádal děkanův odchod. Obvinění se přitom dostala na veřejnost před volbou děkana fakulty. Ve volbě na začátku loňského roku pak dal akademický senát přednost Pavlatovu protikandidátovi Aloisi Nečasovi, podporovanému právě Smolou.

Exděkanovi Pavlatovi ale ještě zůstala na škole funkce přednosty kliniky chorob přežvýkavců. Tu se nový děkan rozhodl spojit s klinikou chorob prasat, podle oficiálního stanoviska ve jménu úspor. „Kliniky na fakultě jsou ale rozděleny podle jednotlivých zvířat, sloučení je tak proti tomuto uspořádání. Ovšem spojením se otevřela cesta na vypsání nového výběrového řízení na šéfa nové sloučené kliniky, a mohlo tak dojít k elegantnímu odstranění nepohodlného vedení a odměnění věrných,“ řekl Právu jeden z pracovníků univerzity, který ale nechtěl být z obav z možného postihu vedení školy jmenován.

 

Bylo mi řečeno, že budu mít klid na svou práci, tak doufám, že to tak budebývalý děkan Leoš Pavlata

 

Výběrová komise pak na místo nového přednosty sloučených klinik doporučila právě Smolu, na pozici vedoucího laboratoře pro velká zvířata, která byla vytržena z kliniky přežvýkavců, byl pak ustanoven jeho kolega Illek. Oba dva bývalí přednostové sloučených klinik, Pavlata a Josef Drábek, zůstali jen řadovými zaměstnanci.

„Nechci to nijak komentovat, bylo mi řečeno, že budu mít klid na svou práci, tak doufám, že to tak bude,“ řekl Právu Pavlata.

Jak vedení školy, tak i noví šéfové se ohrazují proti tomu, že rošáda byla ve znamení odměny za dobře vykonanou práci, tedy očernění Pavlaty. „Nemá to žádnou souvislost. Takové odměny byly snad možné v minulé době za komunistů, teď ne,“ tvrdil Illek. „Nehodlám se o tom vůbec bavit,“ byl ještě stručnější Smola.

Ti co se ozvali, přišli o místo

„Jmenování byla realizována na základě řádně vypsaného výběrového řízení. Nové pracoviště zaměřené na zdravotní problematiku potravinových zvířat nastoupí pod vedením Smoly cestu, která je typická pro země s vyspělou veterinární medicínou. Illek je osobností, která stála u zrodu laboratorní diagnostiky na tehdejší Vysoké škole veterinární, zejména v oblasti klinické biochemie velkých zvířat,“ stojí za výběrem komise děkan Nečas.

Na fakultě se ale hovoří o atmosféře strachu. O svá místa totiž přišli ti, kdo se ozvali proti novému vedení. Ze školy tak například odešel i šéf kliniky malých zvířat Michal Vlašín, který v konkurzu na místo přednosty kliniky porazil před několika lety právě současného děkana Nečase.

„Styl, jakým o místo tito dva přišli, způsobil, že ostatní lidé už se bojí cokoli říci, aby nedopadli stejně,“ dodal další z pracovníků univerzity.