Zásada, že stavba je součástí pozemku, byla zakotvena už v původním rakouském občanském zákoníku z roku 1811, který v Česku platil do poloviny minulého století a v Rakousku platí dodnes.

Opírá se o starou římskou zásadu Superficies solo cedit, tedy že to, co je na pozemku, patří přirozeně k němu. Přihlásit se k ní chce i nový občanský zákoník, který – bude-li schválen – nabyde účinnosti nejdříve v roce 2013.

Není to revoluce

Jak ale podotýká hlavní autor nového kodexu, který se dokončuje na ministerstvu spravedlnosti, Karel Eliáš, majitelé nemovitostí se nemusejí obávat, že by je zákon nutil k urychlenému přeuspořádání vlastnických vztahů.

„Nezavádí se nějaká revoluce. Pokud je vlastníkem stavby i pozemku stejná osoba, majetek splyne v jednu věc, a tam, kde je vlastnictví rozděleno tak, že stavbu má někdo jiný než pozemek, vlastnictví zůstane i nadále rozděleno s tím, že by vlastníci vůči sobě, pokud by chtěli majetek převádět, měli předkupní právo,“ vysvětlil Eliáš.

Majitel pozemku či domu však předkupní právo využít nemusí a dvojí vlastnictví tak bude platné i po odprodeji jednoho z podílů.

„Návrat k přirozenému stavu bude trvat desítky let, možná i déle, to se nedá nic dělat,“ podotkl pro Právo Eliáš.

Některé stavby ještě podle pravidel z doby před rokem 1811

Dodnes podle něj dokonce existují i případy vlastnictví k nemovitostem upravené ještě podle starších předpisů, které předcházely starému rakouskému zákoníku.

„V Ivančicích je dodnes v katastru nemovitostí zapsáno několik domů, jejichž vlastnictví bylo založeno ještě před platností všeobecného občanského zákoníku z roku 1811. Rozděleno je podle pater. A také se z toho nikdo nevěší,“ uvedl příklad Eliáš.

Dál bude možné stavět na cizím pozemku

Návrh zákona říká, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku, s výjimkou staveb dočasných, a jiná zařízení včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.

Dočasné stavby přitom mohou být i sklady či supermarkety v obchodních a průmyslových zónách měst. Zákoník na takové případy pamatuje možností zřídit právo stavby na cizím pozemku.

„Když má například město nevyužité pozemky na periferii a nechce se jich zbavovat, může povolit výstavbu skladiště, které zde bude fungovat dvacet nebo padesát let. Pak může zřídit právo stavby dočasnému uživateli,“ dodal autor zákoníku.