Hlavní obsah

Veterináři v Brně pomohou k efektivnější léčbě lidí

Právo, Petr Kozelka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Spolupráce špiček humánní a veterinární medicíny, která má v budoucnu pomoci zachraňovat lidské životy, se rozjíždí v Brně. Nové metody v boji proti kardiovaskulárním a neurologickým nemocem budou společně vyvíjet v rámci projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC).

Foto: Profimedia.cz

Článek

„Ambice máme vysoké, snažíme se zkrátit proces vývoje nových léků a medicínských materiálů při přechodu k jejich klinickému využití. Dnes trvá 10 až 15 let, než se vše otestuje a léčba se stane dostupnou. Je to příliš dlouhá doba a mnozí prostě nemají šanci se toho dožít. Chceme tento proces zkrátit nikoli na úkor zvýšeného rizika pro lidi, ale vyšší efektivitou experimentů,“ řekl Právu Michal Vlašín, vedoucí Kardiovaskulárního animálního centra ICRC Brno, lokalizovaného v areálu brněnské Veterinární a farmaceutické univerzity. Ta se na projektu ICRC podílí společně s brněnskou Fakultní nemocnicí u sv. Anny.

„Každá technologie, materiál i lékařský postup musí být nejprve testován na zvířatech. Cílem bylo dát dohromady skupinu lidí, kteří budou schopni správně interpretovat výsledky testů. Typické modelové zvíře pro kardiovaskulární medicínu je prase nebo ovce, protože mají tu výhodu, že se velikostí už přibližují člověku a zátěž na jejich cévní systém a srdce je podobná,“ vysvětluje Vlašín.

V Brně je teprve druhá podobná laboratoř na světě

Sám Vlašín patří mezi průkopníky v české veterinární hrudní chirurgii, přičemž má zkušenosti i s medicínou lidskou. Na Klinice chorob psů a koček už bezmála za dvacet let provedl desítky operací srdce zvířat. „Největším rozdílem při operaci je velikost, naši pacienti jsou mnohdy velice malí. Nejmenší pacient, kterému jsem operoval srdce, měl méně než osm set gramů. Srdce má pak velikost jen pár centimetrů. Cévní systém psů je navíc křehčí než lidský,“ upozornil Vlašín.

Právě kombinace zkušeností z veterinární kardiochirurgie a lidské chirurgie by měla napomáhat v rychlejším zavedení nových metod. Pracoviště experimentální medicíny na brněnské veterině už teď disponuje přístroji za 150 miliónů korun včetně špičkové angiolinky a unikátní magnetické navigace pro přesné navádění katetrů zejména pro kardiologii a neurologii.

Brno je přitom teprve druhou laboratoří na světě, která disponuje touto technologií, přičemž tím dalším pracovištěm jsou laboratoře výrobce. Další přístroje za stovky miliónů korun by měly být k dispozici už příští rok při plném spuštění projektu ICRC.

„Jedním z našich cílů je díky projektu ICRC zpřístupnit i jinak nedostupné pokročilé léčebné postupy, medicínské technologie a nové léky a biomateriály i pro naše čtyřnohé pacienty,“ zakončil Vlašín.

Reklama

Výběr článků

Načítám