„Pokud Jan Třeštík nevěděl, o jak vzácné dílo jde, ani o tom, že je prohlášeno kulturní památkou, ani že instituce, kterou řídil, není oprávněna vydávat jakékoli vývozní povolení, tak neměl být ani minutu ředitelem GASK,“ řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro Právo Knížák.

Povolení k vývozu obrazu z Čech může vydat jen Národní galerie, v případě kulturní památky ministerstvo kultury. "Já tomu nevěřím, že to nevěděl," řekl v pátek Knížák. Na základě jeho podnětu se už případem zabývá policie. "Nejednalo se o žádný pokus o nelegální vývoz, ale o úřední pochybení," bránil se Třeštík.

"Podle mého názoru je to jasný zločin, jde o jasné porušení všeho, co se porušit dalo," míní Knížák. Připomněl, že Třeštík je vystudovaný právník, neznalost zákonů o vývozu uměleckých děl je tak prý v jeho případě neuvěřitelná.

Celníci na ruzyňském letišti si podezřelého případu všimli předminulý pátek a kontaktovali Národní galerii. Její pracovníci zjistili, že obraz je kulturní památkou a k jeho případnému krátkodobému vývozu za hranice se může vyslovit pouze ministerstvo kultury. Trvalý vývoz není možný. Žádná regionální galerie, ale ani Národní galerie se k vývozu kulturní památky nemůže vyslovovat.

Národní galerie zamítla zhruba polovinu vývozů

Vývoz uměleckých děl za hranice upravuje několik zákonů. Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty určuje, že je možné bez povolení vyvézt za hranice díla žijících autorů a obrazy mladší 50 let a do tržní hodnoty 30 tisíc korun. "Hodnotu musí potvrdit znalec, případně je dobré celníkům ukázat stvrzenku za nákup díla," řekla Jana Řepová, která má v Národní galerii na starosti tuto problematiku. Hranice se liší podle druhu děl, u malby, koláže a soch 30 tisíc korun, u kresby 10 tisíc korun a u miniatur 6000 korun.

Vývoz kulturních památek upravuje zákon o státní památkové péči. Vývoz kulturní památky může povolit jen ministerstvo kultury, vývoz národní kulturní památky vláda. Jde jen o krátkodobé vývozy například na výstavu, trvalý vývoz v podstatě není možný.

V loňském roce vyřizovala Národní galerie celkem 242 žádostí o souhlas k vývozu uměleckých děl. Podle Řepové je zhruba 200 případů ročně průměr, pouze pokud se v zahraničí koná nějaká velká výstava, počet žádostí se mnohonásobně zvýší. Loni vydala NG 126 souhlasů s krátkodobým vývozem a 105 s trvalým vývozem. V jednotlivých případech žádosti zamítla, v několika podezřelých případech se obrátila na ministerstvo kultury.

Zákon nepamatuje na falzifikáty

Národní galerie se prý v minulosti setkala s několika pokusy o vývoz falz. Jedna podvodnice například chtěla vyvézt obrazy, o nichž tvrdila, že jsou dílem Toyen.

Zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty nepamatuje podle Řepové na případy falz, galerie se proto při takovém podezření obrátí na ministerstvo kultury s žádostí, aby bylo zahájeno řízení o prohlášení díla kulturní památkou. Při tomto procesu se odhalí, zda jde o falzum, nebo ne.